Když v roce 1712 František Leopold, hrabě Voračický a vlastník Myslkovic, začal na kopci v lese se stavbou svatostánku, měl před sebou čtyři roky práce. Přesto kostelu sv. Jana Nepomuckého, s kaplí Panny Marie, jeho dělníci nevtiskli soudobou podobu.

Kolem kostela ležela i zahrada, dnes je z ní hřbitov, a stály tu první domky. Základ nové osady Janov, již v roce 1814 sloučili s Roudnou v jednu vesnici. Původní kostel ale zásahem blesku 8. června 1876 vyhořel. Místním se podařilo zachránit jen hlavní oltář pod klenbou, zasvěcený patronu kostela. Ani zvony žár nepřečkaly.
S opravou začali tři roky po požáru. „Příčinou zdržení opravy byl spor o pojistné mezi patronem kostela a obcí Myslkovickou. Po tuto dobu se proto bohoslužby konaly v kapli Panny Marie Pomocné," vysvětlila v sobotu, kdy si lidé výročí připomněli, starostka Eva Kropáčková.

Dnešní podobu kostelu vtiskl až závěr 19. století. Postarala se o ni hraběnka Wratislavová, jejíž manžel a patron kostela Evžen Myslkovice vlastnil. Z jeho peněz kostel získal i čtyři nové zvony a osadníci se složili na dva postranní oltáře.

Tři zvony z věže posloužily za první světové války jako válečný materiál a Janovským zůstal jen malý zvon zvaný Marie s letopočtem 1876, 30 kg těžký a s průměrem 36 centimetrů. Ten z menší věžičky shlíží dodnes. Nové zvony byly odlity až na začátku 70. let, kdy do Janova z Moravy dorazil zvon Cyril a Metoděj, na nějž se složili věřící. Má průměr 64 centimetry a váhu 170 kilo. Do třetice si lidé o rok později umístili do věže další zvon. Svatý Václav měří v průměru 58 centimetrů a váží 104 kilogramy. Oba již ovládá elektrický pohon.
V průběhu let se kostel dočkal dalších drobných úprav, ale ty už jeho vzhled z roku 1879 nezměnily.