Vrchnostenským dekretem ze dne 27. května 1825 byl ze strany vrchn. úřadu na vlastní náklad „na promenádě pod kaplí na Hradě“ na panském pozemku vystavěn domek č. 236, 6 sáhů dlouhý, 5 sáhů široký a zámeckému malíři Janu Deportovi a jeho dědicům k svobodnému vládnutí a užívání za vlastní připsán dne 8. listopadu 1833 pod těmito podmínkami:
1) Gruntovní činže 1 zl. 30 kr. stř. ročně a robotní reluici (náhradu za robotu) 1 zl. odváděti.
2) Veškeré daně a dávky sám platiti.
3) Na vrchnostenské promenády a sady na hradě dohlížeti, aby se žádná škoda neděla.
4) Poslušnost a úctu k vrchnosti a panským úředníkům prokazovati.
5) Žádné podezřelé lidi nepřechovávati.
6) Při prodeji domku každého zástupce svého vrchnímu úřadu ohlásiti.
Zahrádka zůstává fideikomisním (panským) majetkem a musí se z ní nájem platiti. Stavební místo nesmí se rozšířiti.
Majitel domku podléhá pouze a jedině vrchnostenské jurisdikci v osobních i reálních záležitostech. Povolení ku vtělení do vrchnostenských dominikalních knih pozemkových uděleno bylo 8. listopadu 1833. Podepsán: Jan Josef hr. Küenburg. Nevím, zdali-li tento Deport je příbuzný nebo snad jen totožný s Janem Deportem, o němž jsem nalezl zmínku z r. 1800 ve staré kraj. registratuře táborské, kde psáno, že Jan Deport, táborský štafír, prosí o povolení svatebních prohlášek jednou za třikrát s jeho nevěstou Kateřinou Geblovou a odůvodňuje žádost tím, že dostal práci v Písku, která bude dále trvati, nemůže proto domácnosti svěřiti cizím lidem.
R. 1803 Anna Marie Deportová z Tábora vdala se za Matěje Kremna, pekaře v Táboře. Vožický Jan Deport měl švagra ve Štěpánově. Roku 1823 stěžuje si, že smluvil s Antonínem Pětničkou, truhlářským mistrem vožickým, potřebné dílo do svého nově vystavěného domu a smluvili: domovní šalované dveře za 4 zl., dveře k pokoji za 5 zl. 30 kr., každému tuplované okno za 3 zl. 30 kr. Ale musil se pak s Pětničkou soudit, že nejen práci – přesto, že vybral zálohu – dlouho nedělal, ale špatně ji provedl.
R. 1825 měl „hraběcí malíř a kreslič“ Deport opět nepříjemnost s truhlářem. Stěžuje si na truhláře Horu, že je mu dlužen 3 zl. od malování rakve pro nebožku paní apatykářku. Ačkoli ho několikrát upomínal, „neobdrželo se nic, než to největší krobijanství“. Měl toho času pražského tovaryše, jemuž denně 1 zl. 30 kr. platil a ten celý den malováním truhly strávil. Po marném upomínání Deport věnoval ty 3 zl. do chudé kasy se žádostí, aby si je magistrát na Horovi vydobyl. V soupisu z r. 1830 čteme: Jan Deport, zámecký malíř, nar. 1776, manž. Terezie, syn Jan nar. 1818, myslivec, studuje v Praze, dcera Josefa.
R. 1846 postoupil Jan Deport domek svému synu Janu Deportovi a jeho manželce Josefě v ceně 223 zl. 53. kr. stř. Sestře Josefě provdané Albrechtové vyplatil dědic 60 zl. (20 zl. již dostala.) Rodiče měli v domku výměnek nebo 80 zl. náhrady za něj. Vrchnost má právo předkupní v té částce, jakou by jiný prodával. František Král věnuje své dceři Josefě 200 zl. stř. se „zatostáním“ (hypotékou) svým sídlem č. 25 ve Staré Vožici.
R. 1846 zapsáni při konskripci: Jan Deport, vrátný zámku, nar. 1818, manž. Josefa, syn Josef nar. 1847 a dcera Johana nar. 1847. Na základě této smlouvy ze dne 14. dubna 1850 prodal Jan Deport s manželkou Josefou domek Františkovi Kotrčovi za 400 zl. stř. s těmito povinnostmi, jaké měl prodávající, mimo to měl tu starý otec Jan Deport s manželkou výměnek, a sice „tu sedničku“, do níž se skrze kuchyni jde. Manželka jmenovala se Terezie a byla rozená Dědková ze Slavětína. Domek „na promenádě“ patřil pod právo zámecké (purkrecht).
R. 1852 na základě patentu ze dne 7. září 1848, dne 4. března 1846 a minist. nařízení ze dne 27. června 1840 provedeno bylo vyvazení gruntu, čili vykoupení dávek (břemen) ze smluv emphyteutických pocházejících. Tím zrušena břemena, jež na domku vázla, jednak bez náhrady (nezáplatně), jednak za náhradu (záplatně).
Bez náhrady zrušena břemena závazek na promenády pozor dávati, vrchnostenské právo předkupní, závazek při prodeji domku vždy nový zápis vzíti a jednati právomoci vrchnosti vožické poddán býti, povinnost reluice robotní 2 zl. 30 kr.
Za úplatu zrušena břemena: jménem stále emphyt. grunt. činže z domku s nezakoupenou zahrádkou 3 zl. 45 kr. víd. číš. (1 zl. 30 kr. konv. mince čili stříbra), 5% laudemium z poslední kupní ceny 223 zl. 55. kr. činí 27 kr., dohromady tedy 1 zl. 57 kr., z toho odpadá třetina na daně atd. 39 kr. Zbylé dvě třetiny 1 zl. 18 kr. náleží co výkupná roční částka odváděti vrchnosti od 1. května 1852, mimo to zaplatí majitel domku náhradní jistinu 26 zl.
RICHARD HRDLIČKA
