Jeho návrh rekultivace budoucí pískovny převzala těžební firma. Ocenila jej i porota Jihočeské ratolesti.

Co vás k těmto koníčkům přivedlo?
Tatínek je myslivec a dědeček se také zajímá o přírodu. Už v první třídě jsem jezdil na Křemežsko a sbíral tam české granáty. Tak jsem se začal zajímat o geologii. U ekologie mne fascinují především vodní biotopy. Už od dětství jsem se snažil chytat všechno, co se hýbalo, a dále určovat, o jaký druh se jedná. A obojživelníci jsou velmi zajímavý druh organismů.

Barevná ochrana ptáků na soběslavském gymnáziu.
Soběslavské gymnázium získalo Jihočeskou ratolest

A jak jste se dostal k projektu rekultivace budoucí pískovny?
Začalo to tak, že jsem přišel do oblasti, kde zatím nikdo ještě žádný výzkum nedělal. Musel jsem tedy nejprve zjistit, co všechno tam žije – samozřejmě s hlavním zaměřením na obojživelníky, na průzkum rostlin nebo hmyzu totiž nemám dostatečnou odbornost. Následně jsem musel nastudovat kvanta literatury a intenzivně konzultovat s dalšími odborníky, kteří se pohybují v oblasti obnovy pískoven. Poté jsem formuloval nejzásadnější věci, které by bylo třeba dodržet, a na základě územních možností jsem navrhl, jak by rekultivace oblasti mohla vypadat: kam by bylo vhodné umístit jezera, a jakým způsobem vytvářet litorální pásma. Ty jsou velmi důležitá pro vodní organizmy a hmyz, na které jsou poté navázáni právě obojživelníci. Následně jsem kontaktoval těžební firmu, jež mi ochotně poskytla veškerou dostupnou dokumentaci a mé návrhy následně zapracovala do svého projektu.