Dítě se kojí podle potřeby, nelze ho mateřským mlékem překmit. Někdy se uklidňuje dudláním prsu, když mu rostou zoubky, nebo ho něco trápí. Kojicí kloboučky nejsou vhodnou pomůckou. Kojit se má podle potřeby, ne nějakého nastaveného harmonogramu. To a další věci spojené s kojením rozebíraly návštěvnice akce.

„Dítě nemusí reálně pít, ale prso ho uklidňuje. Nemůže se přepít mateřským mlékem, to je hloupost, reálně překmit lze jen umělým mlékem z lahve,“ vysvětlovala například laktační poradkyně Veronika Jonášová jedné z účastnic setkání.

Záleží na podpoře

Součástí akce bylo především sdělování vlastních příběhů a trablí spojených s mateřstvím a kojením jako takovým. „Při kojení jsou normální i negativní emoce, ne vždy je to příjemné a my si tu radíme, jak takové fáze překonat. Říkáme si, že je to normální a vzájemně se podporujeme, podporu maminky hledají i ve svém okolí, partnerovi, rodičích, prarodičích a kamarádech,“ vysvětluje dále.

Demotivující pro maminky je právě opačný stav. Nucení zažitých mýtů, kojení po dvou, po třech hodinách, nulová podpora v rodině či dokonce ze strany zdravotnického personálu. „Už sestřičky na oddělení šestinedělí po porodu mi řekly, že nečekaly, že se rozkojím, to bylo dost demotivující,“ konstatuje prvorodička Martina.

Kloboučky nebrat

Častým nešvarem jsou i rádoby kontaktní kojicí kloboučky, který mají chránit bradavky před bolestí. Zkušenost s nimi měla Pavlína z Tábora. „Měla jsem je u prvního syna, asi dva měsíce. Naučily mě s nimi v porodnici, bohužel jsem pak měla pocit, že bez nich nemůžu kojit, že to bude bolestivé. Naštěstí se mi to časem podařilo odbourat, náhodou jsem je zapomněla doma a poradili jsme si, normálně se přisál i bez nich,“ usmívá se.

Často je doporučují v porodnicích a neověřených fórech. „Je to ale naopak škodlivá věc a ničí to přirozené kojení. Maminkám říkají, že pomohou při špatném přisávání, bolestivosti, při velkých, malých prsou, vpáčených bradavkách a podobně. Není to ale praktická a vhodná pomůcka, dítě ztrácí kontakt s kůží matky a přináší to i další problémy jako snížení tvorby mléka, bolestivost,“ vyjmenovává laktační poradkyně.

Kvůli špatnému kojení s těmito pomůckami tak často maminky děti předčasně odstaví. „Není to samoodstav, jak to mylně řada lidí nazývá, ale dochází k tomu, protože bylo v průběhu kojení něco špatně. Samoodstav přichází kolem třetího roku dítěte,“ upozorňuje Jonášová.

Při kterých situacích se doporučují ženám kloboučky, přestože existují vhodnější řešení?

• Pokud se miminko nepřisává na prs.
• Pokud má žena po porodu nalitá prsa a miminko se nepřisává.
• Pokud má žena bolesti bradavek nebo prsů.
• Pokud se miminko narodí předčasně.
• Pokud ženě někdo řekne, že má „ploché“ nebo „vpáčené“ bradavky, přestože bradavky žen před porodem nebo po porodu není vhodné vůbec hodnotit.
(Zdroj: https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/dojcenie-a/klobuciky/)

Dvaadvacetiletá Veronika Jonášová skloubila roli matky a laktační poradkyně. „Věnuji se laktačnímu poradenství pod organizací Mamila, podpůrné skupiny pořádáme v rámci Světového týdne kojení každoročně, je to spíše taková oslava a podpora kojení v jednom. Ráda bych setkání organizovala pravidelně v Soběslavi a třeba i v Táboře, zájemkyně dorazily totiž zejména z těchto měst a jejich okolí,“ popisuje s tím, že poradenství se věnuje také v těhotenství v rámci přípravy, v porodnici i doma.

Nejhorší je separace

Za důležitý považuje první kontakt s miminkem po porodu. „Oddělní matky od dítěte je nejhorším a stále bohužel poměrně častým nešvarem. Bezprostředně po porodu je kontakt kůže na kůži velice důležitý, říká se tomu bonding. První přisátí by mělo proběhnout do hodiny od porodu, miminko by si mělo samo vyhledat prs čichem, přisát se a neměl by mu nikdo pomáhat, nebo ho dokonce nutit. Od toho se odvíjí i následný začátek a úspěch kojení,“ míní Veronika Jonášová.

Děsivá je podle ní stále statistika. „Více než polovina narozených dětí dostane v nemocnici umělé mléko, rodičky nebývají informovány o možnosti kontaktu kůže na kůži po porodu a přes polovinu maminek zažilo separaci, tedy nemělo miminko v porodnici u sebe neustále po dobu pobytu na lůžku,“ vyjmenovává.

Podpůrná skupina v soběslavském Sobíku se konala poprvé. „Je to takový start, v rámci týdne kojení se totiž konají podobné akce po celém Česku, Slovensku i světě, ráda bych se se ženami z Táborska setkávala pravidelně,“ podotýká laktační poradkyně.

Činnost laktační poradkyně je podle ní poslání. „Musí se to dělat s láskou a zapálením, není to práce, při které by si člověk vydělal, ale musí ho to bavit,“ dodává Veronika Jonášová.

Na akci se vybírá pouze dobrovolné vstupné, které se posílá neziskové organizaci Mamila. Maminky a děti si také mohly odnést domů drobné odměny, které si vytočily v kole štěstí. 

Kontakty na laktační poradkyně v Jihočeské kraji a další informace najdete zde. 

Před nedávnem byla zveřejněná také unikátní analýza dat z 6,5 tisíce dotazníků žen, které porodily v letech 2018 a 2022 v některé z českých porodnic, z ní vyplývá že skutečně více než polovina dětí je v porodnici dokrmována umělou výživou. Více čtěte zde.