Právě zahrádkářům je určena tato stránka, kterou najdete v Deníku po celé léto vždy v sobotu. Dnes skleníky a pařeniště, příště jezírka či vodotrysky. Napište nám na adresu vašeho Deníku. Těšíme se!
Vinná réva dělá příjemný stín
Radouňka - Ladislav Zahradník z Radouňky u Jindřichova Hradce už 33 let pěstuje v jednom ze svých skleníků vinou révu a hrozny sklízí od začátku prázdnin až do září. „Zkoušeli jsme i melouny či mochyni peruánskou, ale hlavně zkouším nové odrůdy révy. Vysazuji ji zvenku skleníku a pak ji zavedu dovnitř. Réva udělá příjemný stín a pod ní mohu pěstovat zeleninu," říká Ladislav Zahradník. Ve druhém skleníku má na jaře sadbu a pak rajčata. Tam se révě nedaří, ale zase je v něm i v létě velice příjemné posezení.
Pavel Randa postavil ráj kaktusů
Velešín – Pěstitel kaktusů Pavel Randa z Velešína vlastní kromě asi tisíce pěti set pichlavých rostlin dva navzájem propojené skleníky.
Ten starší začal stavět vlastníma rukama v roce 1972, těsně po návratu ze základní vojenské služby. „Druhý jsem přistavěl v roce 1989," říká Pavel Randa a rozhlíží se uvnitř vytápěné stavby. Komplet totiž vytápěný být musí a teplo mu zajišťuje připojení k ústřednímu vytápění Randovic rodinného domu.
Kaktusy vídával Pavel Randa už jako malý kluk za oknem u své babičky, a to už mu jaksi přirostly k srdci. Do většího pěstování vlastních pichlavých rostlinek se pustil už jako středoškolák.
Je to „domov" okurek a paprik
Strakonicko – Jana Škodová je milovnice zahradničení. Velkou zahradu s chatou má v Drachkově nedaleko Strakonic.
Pečuje o množství různých krásných květin, na její oblíbenou zeleninu pak má skleník. Jak sama říká, „domov" okurek, paprik atd. má už něco za sebou. „Skleník byl postaven přibližně před 10 lety. Nejdříve jsme museli udělat betonový základ. Poté jsme tam uložili betonovou konstrukci ze skly," vzpomíná na prvopočátky usměvavá paní Jana.
Už na první pohled je na ní vidět, že zahrádka pro ni znamená dost. „Je to krásné mít kam jezdit, vždycky si tam neuvěřitelně zarelaxuju, zklidní mě to," dodává.
Náhle však poněkud změní výraz v obličeji: „Když si vzpomenu na to, jak mi vloni slimáci sežrali téměř veškerou, byť menší úrodu, je to opravdu k vzteku." poukazuje. „Pořídili jsme si proto Indické běžce, plemeno podobající se divokým kachnám. Tito na první pohled roztomilí tvorové se živí právě slimáky, problém byl tedy vyřešen," pokračuje.
„Bohužel po pár měsících je zabila nejspíše kuna," říká. Doporučuje běžce všem, kdo má trable s těmito plži.
Ve sklenících pěstují topoly a lípy
Olešná – Nenajdete tu rajčata, papriky ani okurky. Ve sklenících a foliovníku v okrasné školce v Olešné pěstují oskeruše, moruše, plané hrušky a jablka, rododendrony, azalky, lípy i topoly japonské.
„Ve školce máme nejlepší zkušenosti s pěstováním rododendronů a azalek, kterým se v těchto podmínkách velice daří," říká pracovník školky Miloš Stellner.
Skleníky v Olešné se liší od těch, které mají lidé doma, systémem závlahy, vytápěním i svojí velikostí. Jsou výrazně větší. Mají od 0,10 do 0,25 hektaru.
Systém závlahy je plně automatický. „Ve sklenících používáme závěsnou samohybnou závlahu, která funguje na principu rosičů a pohybuje se nad záhony po kolejnici. Samozřejmě jsou i místa jako některé okrajové části záhonů, kde zaléváme ručně," popisuje Stellner.
Jak vysvětlil, doba, kterou rostliny stráví ve skleníku, je různá. „Obecně se dá mluvit asi o pěti měsících, za které jsou již rostliny připravené k výsadbě do venkovního prostředí," doplňuje.
V okrasné školce v Olešné mají celkem tři skleníky a jeden foliovník.
Koňský hnůj chrání před mrazem
Prachatice – Miroslav Vincík začal o stavbě skleníku přemýšlet hned po dostavění rodinného domku. Teď už skleník v zahradě stojí téměř dvacet let a každý rok přinese úrodu výstavních okurek a paprik.
Sám majitel přitom stavěl jen základy a betonovou podezdívku skleníku a pozinkovanou konstrukci se skly si vybral na výstavě Země Živitelka. „Vyrobili nám ho tenkrát na míru přesně podle našich požadavků. Ta skla se tenkrát nedala příliš sehnat, lámou světlo tak, aby rostliny slunce nespálilo," vysvětlil majitel skleníku. Nemusel tedy sklo pomalovat barvou, která by rostliny chránila. „Ventilaci zajišťují automatické otvírače oken, které zajišťují větrání i když jsme třeba delší dobu pryč," vysvětlil Miroslav Vincík, který do skleníku sestupuje po schůdcích, což zajišťuje lepší manipulaci s rostlinami. Nikdo se k nim nemusí ohýbat.
Každý rok před výsadbou rozmístí ve skleníku vrstvu koňského hnoje. „Má mocnost tak čtyřicet centimetrů. není to kvůli výživě, ale chrání rostliny před chladem. Dokáže vytvořit rozdíl až osm stupňů a to je znát," poradil zahrádkář.
V jednom domku mají salát i nářadí
Rudolfov – Netradiční skleník stojí na zahradě Ireny Kovářové z Rudolfova. Pod jednou střechou se v něm totiž skrývá i domeček na nářadí. „Chtěli jsme mít na zahradě oboje, a tak jsme si řekli, že nebudeme budovat dvě izolované stavby, ale spojíme to do jednoho. Manžel tedy vymyslel domek, který je k severu orientovaný jako kolna na nářadí a k jihu jako skleník," popisuje Irena Kovářová.
Jižní strana domku má navíc akumulační zeď a důmyslný systém odvětrávání. Díky tomu se skleník nepřehřívá a již velmi brzy zjara je do něj možné vysazovat rostliny. „Předpěstovávám tam saláty nebo kedlubny, zkrátka takové základní plodiny, které pak přesunu na záhony. Pěstujeme ale třeba i cukrové melouny," vysvětluje Kovářová.
Všechny plodiny nakonec její rodina sní nebo dále zpracuje. Oblíbené jsou u Kovářů například marmelády. „Ovoce a zeleninu tak v sezoně vůbec nekupujeme. A i podstatnou část roku vydržíme s vlastními zásobami," doplňuje Irena Kovářová.
Chuť kupované a vlastnoručně vypěstované zeleniny se podle ní nedá srovnat. Totéž si myslí i o domácích vejcích. „Proto tu máme i slepice. Když jsme o ně jednou přišli, těžce jsme to nesli," uzavírá.
Skleník „rodí" okurky a papriky
Tábor – Před pětadvaceti lety postavil Petr Mikeš na své zahrádce v zahrádkářské kolonii v Klokotech skleník. Ještě předtím tam ale několik let stál foliovník.
„Nemůžu si ho vynachválit. Má kovovou konstrukci a drátěné sklo, které je pevné a vydrží opravdu hodně. Navíc nepropouští ostré slunce a zelenině se tu proto daří," řekl. Na úrodu si rozhodně nemůže stěžovat. Během léta sklízí pravidelně několik desítek zelených paprik a salátových okurek. Občas je nestíhají ani jíst, a tak je rozdávají příbuzných nebo sousedům.
Zkoušel tu pěstovat také rajčata, ale neosvědčilo se mu to. Kupodivu byla rajská jablíčka zralá dříve venku než ve skleníku, kde je tepleji.
Není to ale jen obyčejný skleník. Oproti klasickým má ten u Mikešů jednu specialitu. „Každý to obdivuje. Máme totiž uvnitř vyhloubenou prostřední uličku přibližně metr do země a je i poměrně široká. Je to dobré ve chvíli, kdy například vytrháváme ze záhonků plevel. Nemusíme se totiž vůbec ohýbat, protože záhony máme rovnou v pase," ukazuje vychytávku stavitel.
Dodal, že do skleníku může vjet také se zahradním kolečkem, když například vyměňuje zem. To dělá jednou za dva roky.