„Mezi nejcennější patří například dětský dřeváček, dvě písanky ze školního roku 1929 – 1930 a také housle pana řídícího. Na ty vzpomínají téměř všichni bývalí žáci," vyjmenovala Romana Novotná, která se na otevření výstavy podílela. Se sehnáním exponátů významně pomohli také obyvatelé, kteří nalezené věci zapůjčili, nebo darovali.

Přijeli bývalí žáci

Na školní léta přišla zavzpomínat také Zdeňka Lemberková z Košice. Přestože se před lety již odstěhovala, do Skalice se pravidelně vrací za bratrem a švagrovou. „Pamatuji si na syna pana řídícího, Pavla. Jelikož učitelé bydleli ve škole, neměl to k nám daleko. On byl tehdy malý a občas k nám chodil i do třídy. Když rušil vyučování, pan řídící ho popadl za límec a poslal ho zpátky domů," popsala s úsměvem.

Do lavice ráda usedala i Růžena Koubová ze Třebiště. Tašku na záda vzala poprvé v roce 1938. „Je hezké, že obec tuto výstavu udělala. Je plná fotografií a věcí, které jsme tenkrát používali. Hezky se mi na dobu, která už utekla jako voda, vzpomíná," přidala se Růžena Koubová s tím, že se na vystavených snímcích hned poznala.

Při prohlídce jí společnost dělala sestřenice Marie Maninová ze Třebiště. Jak se obě po letech shodly, nepatřily ke klidným děvčatům. „Pan řídící o nás vždycky říkal, že jsme známá firma a nejednou nás zatahal za flígr a zlobil se na nás," dodala Marie Maninová, pro níž školní povinnosti začali v roce 1937.

Poslední žáci vyšli ze skalické školy v roce 1981. Poté několik let sloužila pionýrům. Dnes bychom v ní našli nejen obecní úřad, ale nově také muzeum obecné školy a místní knihovnu.

Historie školství:

• Skaličtí se začali poprvé vzdělávat v roce 1780 v chalupě č. p. 8. Prvními kantory byl občan Coufal a po něm učitel Perek
• ten se zasloužil o výstavbu první školy, dnes bychom ji našli v č. p. 33. Řídícím se v roce 1792 stal Jan Kužel a na svém místě setrval až do roku 1845
• Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu dětí postavili Skaličtí novou větší školu v roce 1884