Stát nás již řadu let podvádí, mnoho daných slibů už neplatí. Těmito slovy promluvil k občanům starosta Nadějkova Zdeněk Černý. Lokalita Magdalena částečně zasahuje až na území jejich obce. „Měli jsme vládní prohlášení, které říkalo, že průzkumy se nebudou dělat bez souhlasu obcí, a když žádná nesouhlasila, tak se úplně shodilo. Státní správa nám pak řekla, že vládní usnesení ji vůbec nezajímá, že si to bude dělat po svém," dodal coby člen pracovní skupiny, která vede se Správou úložišť jaderného odpadu (SÚRAO) a ministerstvy na toto téma dialog. Nebo se alespoň snaží, aby je vůbec někdo poslouchal.

Magdalena je jednou ze sedmi českých lokalit, kde by zatím jen teoreticky mohla v roce 2050 začít růst gigantická stavba na povrchu i půl kilometru pod zemí, kde by spolkla 300 hektarů. A toho se lidé obávají, s jaderným odpadem by jim manipulovali jen pár set metrů za zahradami.
„Odmítám průzkumy i úložiště z mnoha důvodů: snahou udělat průzkum přes odpor lidí porušují demokracii v zemi, pak si také myslím, že povrchové průzkumy nic nevyřeší, nezjistí, co je hlouběji pod zemí. A rozhodně nevěřím řečem, že je všechno bezpečné, nikde na světě totiž ještě úložiště s nedozírnými následky není možné odkontrolovat," sdělila svůj postoj Eva Douglas z Padařova, který do území také zasahuje.

Poprvé více nahlas

Přímo v Makově se setkání občanů nad úložištěm konalo poprvé. Jak vysvětlil starosta Jistebnice Vladimír Mašek, dosud se zdejších lidí problematika až tolik netýkala. „Původně totiž byla lokalita směřována víc na Božejovice, ale pak ji posunuli na Padařov a Makov. Co je ze strany státu hodně špatné, je, že tuto alternativu měl zpracovanou, ale občanům ji nepředal. Dostali jsme se k ní čistě náhodou při jednom setkání v Božejovicích, kde jsme si pouštěli jejich prezentaci. Hranici posunuli možná z důvodu geologického, ale možná i díky značnému nesouhlasu v Božejovicích," zmiňuje Vladimír Mašek přes rok staré odtajnění záměru SÚRAO.

Lidé ohroženi průzkumem mají oporu v jihočeské organizaci pro záchranu prostředí Calla, která jim pomáhá odborně, ale i s prosazením vyššího vliv místních sdružení a obcí na rozhodování státu. „Aby lokalita vypadla ze seznamu, musejí se lidé aktivně bránit. To je potřeba právě teď, protože neexistuje legislativa, která by jim to zaručovala později, v tom je ten fígl. A o chráněném ložiskovém území, což je určitý druh stavební uzávěry, už také nemohou rozhodovat, na to platí ještě zákon z konce socialistického období, který s veřejností vůbec nepočítal," uvedl expert na energetiku z Cally Edvard Sequens.
Několikaleté úsilí proto vedou k tomu, aby se obce staly účastníky všech řízení. „Aby existovalo právo veta a názor obcí byl respektován. Pokud řekne ne a vláda ano, musí se to dostat před parlament," dodal Edvard Sequnes.

Ačkoli již deset let platí usnesení krajských zastupitelů, který tyto „jaderné" snahy odmítá, Jihočeský kraj je stále v hledáčku správy úložišť. Kromě Magdaleny je v seznamu i Lhodéřov na Jindřichohradecku.
Magdalena má rozlohu 24 km2 a téměř dva tisíce obyvatel. V případě geologickho průzkumu jde na větších lokalitách až o dva tisíce vpichů zhruba tři metry pod povrch a sběr vzorků, půlkilometrové vrty z něj byly prozatím vypuštěny. Dosud platí, že SÚRAO do roku 2018 zpracuje užší výběr lokalit a ze současných sedmi zbudou jen dvě. „Vědí ale, že to není reálné a stihnou nejdřív až druhý termín, co je rok 2025. V roce 2016 by mělo být asi čtyři až pět lokalit, ale ještě nikde nezačali a pokud se dojde až do soudů, všechno se protáhne," odhaduje Edvard Sequens.

Nechci odpad, mám to tu rád

Setkání občanů se konalo jen den po schůzce u ministra průmyslu Jana Mládka, jehož úřad pracovní skupinu zřizuje. Její zástupci se snaží, aby se přes jihočeského ministra jejich názory dostaly až k vládě.
„Kromě okolí úložiště by byly ohroženy i Tábor nebo Milevsko, protože materiál se bude dopravovat po trati. Ať se to týká technických závod, železničních neštěstí nebo terorismu. Pro teroristy je odpad cennou surovinou, z níž mohou udělat špinavé bomby," upozorňuje Zdeněk Černý. Nebezpečný je podle něj hlavně vstup do podzemního prostoru úložiště, kudy by se odpad ukládal.
Jaderný odpad za domem nechce nikdo, dokonce ani desetiletý Michal Popelka z Božejovic. „Ještě jsme se neučili, co to je jaderný odpad, ale je z Temelína. Něco o tom teď už vím a nechci ho tady. Bylo by to hrozný, mám to tady rád, tak chci, aby to tu zůstalo hezký," vzkazuje za děti dospělým, kteří rozhodují o jejich budoucnosti.