Tanečním divadelním představením Očividná neviditelnost v podání účastníků týdenního workshopu ožila v sobotu Klášterní zahrada v Bechyni. Pod vedením Argentince Javiera Cury a Brita Mosse Beynona Juckese předvedli divákům prvky tanga, kontaktní improvizace a práci hlasu v pohybu.

„Do Bechyně jezdíme už šest let. Javieru Curovi a Mossovi Beynonu Juckesovi někdo před časem ukázal tohle město a místní klášter, který mu natolik učaroval, že se rozhodl přivést sem tanečníky a učit je své principy," hovoří o zrodu netradičního workshopu jeho spoluorganizátorka Krystyna Mogilnicka. Při jeho letošním ročníku se sešlo celkem 18 účastníků z mnoha zemí. Do lázeňského města přijeli z Německa, Itálie, Švýcarska, Chile, Islandu, Ruska, Francie a Velké Británie, nechyběli ani čtyři zástupci z České republiky.

Propojení s okolím

„Zabýváme se hodně ekologií hlasu a organickými principy. Tomu prospívá i samotný klášter, protože je velmi dobře propojený s okolím. S řekou a skálou, na které stojí," vysvětluje příznivé podmínky k tvorbě Krystyna Mogilnicka.

Sobotní představení začalo prakticky už v 19 hodin, kdy se skupinka tančících lidí vydala na náměstí a zvala všechny do Klášterní zahrady. Kolem půl deváté večerní přišlo na řadu první vystoupení, na jehož místo doprovodila diváky groteska klauna a jeho pána.

„Humor byl také důležitou částí workshopu," poznamenala Krystyna Mogilnicka. Klaun se líbil hlavně malým divákům, kteří ho vesele napodobovali a snažili se mu pomáhat. Další dvě hry směřovaly stále více k tanci, projevu emocí beze slov, a také k hudbě. „Právě ta je velmi důležitá," říká Krystyna Mogilnicka a zdůrazňuje: „Moss velmi rád pracuje s hlasem. A nádherné, architektonicky zajímavé chodby v klášteře skvěle nesou zvuk, takže jsou ideální nejen pro zkušené zpěváky, ale i pro ty, kteří v souvislosti s pohybem ještě zpívat nezkoušeli. Nezdá se to, ale jde o velmi náročnou činnost."

Na závěr předvedli všichni herci ukázku velmi osobního tance, kdy se za měkkého zvuku houslí proplétali a libovolně si vyměňovali své taneční partnery.

Toto představení uchvátilo i Terezu Novotnou z Tábora. „Bylo to nádherně rytmické, téměř beze slov. Přesto mě tohle divadlo velmi oslovilo a vyvolalo ve mě pocit tepla," poznamenala s úsměvem.

Autor: Veronika Gigalová