Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hus přišel do Ústí na pozvání manželky Jana z Ústí

Tábor - Ulicemi měst.

9.4.2010
SDÍLEJ:

Na Maredově vrchu se při čtení názvů ulic setkáte s řadou osobností, které se pojí se vznikem Tábora.Foto: DENÍK/Alena Šatrová

Z Nového města nás na Maredův vrch dovedou dvě ulice, pojmenované po dalších historických osobnostech. Jana Husa není nutné představovat, jistebnický zvoník Petr Hromádka je proslulý především jako schopný organizátor poutí na hory v roce 1419 a spoluzakladatel Tábora. V obou ulicích překonáme ulici Údolní a společně s bechyňskou dráhou i Mosteckou. Nyní se s jistou nadsázkou nacházíme v „husitské čtvrti“.

Dělnické domy

Svým způsobem nám ji připomíná z Husovy brzy odbočující ulice, která nese jméno spisovatele Václava Beneše Třebízského a pokračuje souběžně s Budějovickou k bývalé městské nemocnici, kde jsou vzájemně propojeny uličkou Příkrou a ještě kousek před tím Krátkou.
Ve 20. letech 20. století tabáková režie poskytla části zaměstnanců „tabačky“ bezúročné půjčky na výstavbu dělnických domů, a tak na „Mareďáku“ vznikla stavební kolonie Svépomoc.

Ve vedení města zároveň probíhal spor o výstavbu novoměstských škol právě v této lokalitě. Nakonec tehdy zvítězila myšlenka, že městská periferie s dalším rozšiřováním města zanikne, ale školní děti se právě zde nadále budou učit v relativně čistém a klidném prostředí. A tak 1. září 1929 byl otevřen komplex nových škol, a to na rohu ulic Husovy a Hvozdenské.

Znalci díla Aloise Jiráska si při této příležitosti jistě vzpomenou na zemana Ctibora z Hvozdna a jeho dceru Zdenu z románu Proti všem. Po roce 1948 tato ulice dostala jméno Kalkusova. Rodák z Pelhřimova, táborský dělník Vojtěch Kalkus byl za německé okupace jako vedoucí ilegálního okresního vedení Komunistické strany Československa 5. července 1940 zatčen, prošel několika věznicemi a 2. listopadu 1942 byl popraven v Mnichově.

Dnes je ulice okolo škol pojmenovaná vpravdě symbolicky, podle světově proslulého pedagoga, filozofa a duchovního Jana Amose Komenského. Navíc se jedná o hlavní dopravní tepnu celého „Mareďáku“, jelikož čilý stavební ruch tady opravdu pokračoval i ve 30. letech.

U vzniku Tábora

Samotné počátky Tábora nám ve zdejších ulicích připomenou tři osoby, jejichž osud však již v mnohém zavál čas. Blíže neznámý kazatel Petr z Ústí patřil při událostech na přelomu let 1419 – 1420 a při založení Tábora k husitským radikálům.

Rovněž Jan ze Smolína, řečený též Smolín, patří k osobnostem opředeným tajemstvím. V únoru 1420 se zúčastnil dobytí Sezimova Ústí, snad byl též kazatelem či zemanem z tvrze Smolín u Hořepníka. O podrobnostech historické prameny mlčí, stejně jako v případě Jana z Bydlína, jinak Bydlínského.
Tento drobný zeman z Pacovska pobýval od roku 1417 v Sezimově Ústí jako jeden z čelních kazatelů a na jaře 1420 se podílel na založení Tábora. Poté se patrně přiklonil k radikální sektě pikartů, což ho mohlo stát život. Všechny tři komunikace přetínají ulici nesoucí jméno nám již známého Petra Hromádky, a tak i zde můžeme spatřit určitou symboliku.

V malé historické procházce nyní pokračujme od areálu škol směrem k lesíku nad Lužnicí. Název ulice Mochovská připomínal Annu z Mochova, druhou manželku šlechtice Jana z Ústí a na Kamenici, která v rámci pomoci církevním reformátorům v dubnu 1414 pozvala do Sezimova Ústí Jana Husa. Ten zde pracoval na některých svých dílech. Po jeho smrti Anna z Mochova nadále podporovala přívržence husitských myšlenek i radikální kazatele až do své smrti na podzim 1419.

Po roce 1948 byla daná ulice pojmenovaná Staňkova. Ovšem toto jméno se v dějinách Tábora objevuje dvakrát. Poprvé v souvislosti se zdejším děkanským chrámem, jehož loď dle Pamětní knihy táborské sklenul v roce 1512 mistr Staněk, kameník a měšťan Menšího Města Pražského.
Zaměstnanec Československých drah a dlouholetý člen KSČ Vojtěch Staněk, bytem v nedaleké Hromádkově ulici, byl po napadení SSSR Němci zatčen 23. června 1941 za ilegální činnost a zemřel 21. října 1941 v Oranienburgu.

Sousední ulice nám připomíná regionálního badatele, archeologa, učitele a osvětového pracovníka, starostu Sezimova Ústí Josefa Švehlu. Z jeho bohaté činnosti připomeňme alespoň postupné „vykopání“ Kozího hrádku v letech 1899 – 1929 či založení Jihočeské společnosti pro zachování husitských památek, jejímž byl prvním předsedou.

Další významný regionální historik a odborný činitel Martin Kolář propůjčil jméno ulici, která vede okolo zmíněného lesíka zpět do Komenského. Profesor táborského reálného gymnázia, též pracovník heraldicko – genealogických organizací ve Vídni a v Pise, odborný spisovatel a od roku 1865 člen archeologického sboru českého muzea Martin Kolář byl za svého života více ceněn jako středoškolský profesor, většího ocenění jeho vědecké práce se mu dostalo až po smrti.

Den pro veřejnost

Současní Táboráci si toto vše mohou připomenout již v sobotu 17. dubna od 13 do 17 hodin, kdy v ZŠ na Maredově vrchu, chcete-li v původních Masarykových školách, den otevřených dveří představí nejen historii a současnost tohoto vzdělávacího zařízení, ale i jeho okolí.
Prozatím se příště přesuneme do okolí železnice na České Budějovice, abychom pokračovali v dalších „historických“ ulicích z Maredova vrchu postupně na Ústecké předměstí.

Stanislav Zita

9.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Okresní hokej nabírá na obrátkách, suverénní jsou už jen tři týmy

Ilustrační foto.

Policisté zadrželi dealera pervitinu

AKTUALIZOVÁNO

V Superdebatě rezonovala otázka referenda. Není to zlaté tele, upozornil Bartoš

Pouhý den před sněmovními volbami se v redakci Deníku sešla desítka zástupců politických stran při závěrečné předvolební superdebatě. Na přetřes přišla všeobecně probíraná témata - ať už to je elektronická evidence tržeb, přijetí eura či přijímání lidí prchajících před násilím. Samozřejmě, že nechybělo ani téma obecných referend.

Kam zajít ve čtvrtek do kina

Táborsko - Ve čtvrtek promítají pouze v Táboře, Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí.

Prachatický hospic je hlavně o radosti

Prachatice - Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích není jen o smutku, bolesti a slzách. Dokazuje to nová kniha, kterou hospic vydal, s názvem Vinnetou se chce bratřit a další tajemství prachatického hospice.

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Jižní Čechy - Letošní rok byl oproti loňsku velice příznivý pro růst dýní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení