Zmizí s oteplováním planety klouboučky hub? Mykologové se toho neobávají

Regionální rozdíly

Letos se výskyt hub mění podle regionu. Situace je dána rozdělením srážek. Srážkově je léto chudé a každá nerovnoměrnost se na růstu projevuje. Ovlivňuje ho asi dvacet faktorů, nejvíc však voda.
„Aktuálně se objevuje hřib smrkový i žampiony. Je to první vlna, loni touto dobou už byla druhá. Dále rostou kotrče, po deštích se objevuje bedla zardělá, k jídlu se ale nedoporučuje a určovat ji mohou pouze znalci,“ uvedl místní mykolog Vladimír Pravda.
Podle odborníků se objevují houby, které rostou na povrchu substrátu a stačí jim málo srážek. Takovou je třeba špička obecná. Najít je možné i píchavky, prášivky, rostou pestřece. „Dokud je uvnitř bílý, může se používat jako koření. Pokud je už zralý, černý, tak se uvádí jako mírně jedovatý,“ upozornil Pravda.
Kromě vody mají na růst hub vliv ještě další faktory. „To je třeba substrát, přítomné byliny, stromy, průběh denních a nočních teplot a podobně,“ doplnil Pravda.

Faktory růstu hub

Jedním z nejdůležitějších faktorů je podle odborníků povrchová vlhkost substrátu. Když se sejde vlhkost kapilárního vzlínání ze země a zároveň v noci vysrážená vlhkost ze vzduchu v horní vrstvě, je to nejvhodnější kombinace pro nasazování plodnic. Často nastává na podzim, kdy se obě vlhkosti sejdou. V létě, přestože třeba více prší, povrchová voda tolik nevzlíná. Pro hodně druhů hub je potřebný tak zvaný impulz. „To znamená například skokové ochlazení. To houby jakoby nabudí a do týdne začnou růst,“ dodal mykolog Pravda.

Oteplování Země

Zdá se, že houbaři se oteplování planety nemusí bát, ale vše je podmíněno vláhou.
„V tropech je více hub než tady. Takže by jich nemělo ubývat. Záleží spíše na vodě. Pokud bude tepleji, ale bude dostatek vláhy, tak zase tady porostou teplomilné druhy, které lze najít například v Itálii. Je to podobné jako s vinou révou,“ vysvětlil Pravda.
Pak by se podle jeho slov mohla objevovat muchomůrka císařská, která je vzácná. To je jedna z teplomilných hub a zatím se zde objevuje pouze výjimečně.
A jak se s klimatem vyrovná klasický hřib? „To je spíše otázka jejich prostředí. Pokud mizí dubové hráze a smrkové lesy, ať už jakýmkoli způsobem, tak tyto houby bez nich nejsou schopny vyrůst. Většina hřibovitých hub, které tvoří mykorhýzu, bez stromů plodnice neudělá. Jde o úzkou symbiózu mezi stromy a houbami. Tedy o určitý druh spolupráce a soužití houby a rostliny, kdy oba druhy z toho mají užitek. Houba stromu rozšiřuje plochu kořenového systému a naopak houba ze stromu získává organické látky, protože houby si je samy z anorganických neumějí vytvářet,“ vysvětlil Pravda.

Mladovožicko

„Přímo na Mladovožicku je úplný opak loňského roku. Ve vožické kotlině je to úplně špatné, ale ve vyšších polohách směrem k Prčici se nějaké houby najdou. Potřebovali bychom jednodušší dlouhodobější déšť, ne splachy. Potom by se do čtrnácti dnů mohly více objevit. Takže když zaprší teď, dají se nějaké houby čekat po desátém září," naznačil místní mykolog Josef Filip.
Ve všech případě platí obvyklá poučka, že by návštěvník lesa měl sbírat pouze houby, které dobře zná. Navíc by se v lese měl chovat tak, aby jeho prostředí vypadalo po návštěvě houbaře stejně jako předtím, než do něj noha člověka vstoupila.