Při rekonstrukci narazili na zavodněnou jámu, o níž se, jak uvedl vedoucí muzea Daniel Abazid, nejprve domnívali, že je jímkou. Až pečlivějším zkoumáním ji datovali do 16. století a z obyčejné jímky se stala nádrž sloužící soukenické dílně. První návštěvníci se prošli také po původní podlaze, na niž dělníci narazili odstraněním současné dlažby. Chodil po ní i Petr Vok, jenž v tomto domě navštěvoval svého přítele: soběslavského primátora a obchodníka se suknem Řehoře Smrčku.
Muzejní objekt, dnes už díky výtahu přístupný i vozíčkářům, před desítkami let vznikl sloučením dvou budov a když je v 60. letech získalo město, byly ruinou, v níž kdysi fungoval hostinec s ubytováním U Černého orla. Při této první zásadní opravě získal Smrčkův dům i renesanční strop, jenž sem přenesli z domu čp. 148.
