Jsou okamžiky, kdy by člověk nejraději držel hodinové rafičky v ruce, a zastavil tak čas. Kdyby to šlo, udělali by to včera pracovníci z Jihočeského vodárenského svazu (JVS), kteří již podruhé v Horusicích odběratelům „odstřihli vodu". S přeložkou řadu se tak ale již dostali do cíle.

Staré vyříznout, nové položit a napojit. Zdánlivě jednoduché, ale pro přítomné pracovníky napínavé. Na splnění úkolu – položení posledního dílu přeložky původního rozvodu vody mají 24 hodin. Jinak dojde voda ve vodojemech a lidé si už neuvaří ani kávu.
Včera dopoledne ale všechno běželo jako přesné hodinky, jimž nikdo ručičky nedrží. Čas jim hrál do karet.

Přehled nad postupem držel Josef Kobylka, vedoucí provozu JVS v Českých Budějovicích. Ten také upřesnil, že odstavili potrubí o průměru jednoho metru, které vedlo 
z Chotýčan, a vypustili z něj kolem dvou tisíc kubíků vody.

„Vyříznou kus tohoto starého potrubí a vymění za nové, které pak napojí na potrubí, jež tady v nové trase položili minulý týden," vysvětluje Josef Kobylka práci dodavatelské firmy s tím, že s rozvody uhýbají v cestě budoucí obslužné silnici k nově budovanému úseku dálnice od Veselí nad Lužnicí směrem do Českých Budějovic.

Do hlíny ukotvili posledních necelých 300 metrů potrubí z 860 a na řadu pak přišel důležitý úkol: propláchnout trubky tak, aby doma z kohoutku netekla špinavá voda. „Napouštět začneme až kolem večera. Zakalená voda by nikomu téct neměla. My přímo na místě a hned provádíme její kontrolu a také rozbory kvality. Odkalovat a tedy vylévat ji budeme tak dlouho, dokud nebude úplně čistá," ujišťoval Josef Kobylka.

Hlavním důvodem rozsáhlé činnosti bylo napojení dvou nových vodárenských úseků 
o celkové délce zhruba 860 metrů na stávající soustavu. Nové úseky si vynutila stavba dálnice, jíž původní řad z části ležel v trase. Finančně práce na přeložce proto zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic, které dálnici financuje.

Celkem ale JVS musel vyčistit a dezinfikovat přes 73 kilometrů rozvodů. Trasa je jednou z páteří jihočeské vodárenské soustavy a hlavním zdrojem pitné vody pro Soběslav, Planou nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor a několik menších obcí v jejich okolí.
Na veškeré odkalování celkem spotřebovali kolem sto tisíc kubíků vody, kterou bylo nutné vypustit. Tyto náklady, zhruba milion korun, si už hrají vodárenská firma a investor dálnice se podílí jen na svém vlastním úseku.

Podobnou přeložku si dálnice vyžádala už před pěti lety, kdy ŘSD budovalo dálnici mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. Tenkrát JVS odstavil z provozu 52 kilometrů vodovodního potrubí, aby pro něj celkem na šesti místech zajistil novou trasu. Tři leží mezi Veselím a Myslkovicemi, další u rybníka Koberný, poslední šestá v Plané nad Lužnicí.