Samotní občané obce se mohli vyjádřit, jak má obec naložit s nepotřebnými hospodářskými budovami, které bývaly součástí zámku, a tudíž majetku rodu Wratislavů z Dírné. Ten už před lety získala obec.

Vítězně z ankety vyšla totální demolice, i když tak jednoznačné to zase nebylo. Našli se zastánci záchrany.
„Pár názorů bylo na zachování budov, i já sám jsem s tím měl velké dilema, protože v tom objektu byly i zajímavé klenby ze 17. století. Jenže v tak zoufalém stavu, že jsme se jako zastupitelé nakonec přiklonili k demolici a navíc jsme také museli respektovat výsledek ankety mezi občany. Pětasedmdesát procent z nich se vyslovilo pro demolici," zdůvodňuje starosta Jiří Vrhel postupné rozebírání budovy v sousedství již opraveného zámku.

Pochybnosti se točily i kolem zachovalejší, novější části objektu, kterou by se dalo zachránit a využít ji například ke komerčním účelům. Vzhledem k umístění a návaznosti na novou zástavbu, však vedení obce nedopustilo, aby například autoopravna či sklad znepříjemnily život lidí v těsném sousedství.

Obě části objektu se tak postupně snášejí k zemi. „Necháme si pak od architekta zpracovat nějakou studii, jak pak prostor využít. Určitě to bude jako veřejný prostor, maximálně tu bude možnost postavit jeden rodinný dům," naznačil starosta.
Zámek od původních majitelů obec odkoupila před devíti lety za 2,2 milionu včetně rybníka a přilehlého prostranství. Několik let před tím si ho za korunu pronajímali a využívali, ale již také opravovali. Prostory zámku slouží pro kulturní využití, je v něm hospoda i tělocvična.
Hospodářské budovy s pozemky odkoupili Myslkovičtí loni. Na demolici a úpravy terénu si v rozpočtu vyčlenili přes půl milionu.

„Nějakou korunu získáme zpět rozprodáním materiálu z demolice, zbylý materiál využijeme sami. Například něco rozdrtíme a použijeme na opravu našich obecních cest," upřesnil Jiří Vrhel.