Hospoda bývala v Lejčkově zaznamenaná číslem popisným čtyři, nyní je zpustlým objektem - majetkem rodiny Koubkových. Letos na jaře byla dokonce na budově shozena střecha z důvodu bezpečnosti obyvatel. Na kahánku má i celý dům.

„Bylo tam jen pár tašek, ty se sundaly a teď je na řadě krov. Budovu chtějí majitelé bourat. Ponechali by údajně jen přízemí a vytvořili tím snad takovou terasu se sklepy, které jsou prý dobré,“ říká starosta Pavel Rothbauer.

Demolici potvrzuje i synovec majitele Miroslav Koubek: „Dům je nyní strýce, který ho zdědil. Objekt je ve velice špatném stavu, prakticky ruina. Pršelo do něj, sněžilo, a tak ho chce bourat. Možná skutečně ponechá sklepy, ale nevím. Je to škoda, mělo se to podchytit začátkem 90. let. To byla ještě šance na záchranu.“

Fasády a zdi jsou těžce postiženy silnou dopravou u hlavního tahu na Pacov. Spodní okna jsou polepená tučnou vrstvou plakátů zvoucích na kulturní akce.

Hospoda v Lejčkově nosila dlouhou dobu obecní číslo popisné čtyři. Historie budovy sahá až k roku 1819.

„Obec postavila hospodu U Sváčků dělníkům a stavařům, kteří budovali původní, ještě neasfaltovou silnici,“ říká místní historik Václav Lhotka.

Později však hostinec dělníkům, kteří se v něm občerstvovali a nocovali, kapacitně nestačil. Starousedlíci se proto v roce 1868 rozhodli, že postaví hospodu novou a větší (čp. 11). Každý zajistil stejný díl stavebního materiálu i podíl práce, a tak vznikla takzvaná „společná hospoda“.

V období kolem první světové války v ní obsluhoval a zároveň byl i majitelem hostinský Strnad.

Za druhé světové války byla jednou z mála budov, která nebyla vypálena.

„Nějakým sňatkem pak přešla do majetku Koubkových. Za války se říkalo: ta hořet nebude. Bylo to asi kvůli tomu, že se v ní scházeli a domlouvali partyzáni při odchodu Němců,“ sdělil Lhotka. Myslí, že budovu je škoda bourat.

„Sloužila dobře. Zhruba do roku 1955 tam byly krásné taneční zábavy, hrálo se tam divadlo. Sál byl velký, skrze celou hospodu. Bylo to vyhlášené kulturní místo. Je to krásný objekt, poctivě postavený z kamení na úrovni hradů! Do hlubokých sklepů se po Vánocích ukládal led, ten jsme využili v létě při chlazení piva,“ vzpomíná Lhotka na zlaté časy hostince.

„Několik lidí, kteří přišli kvůli požárům o střechu nad hlavou, tam zřejmě nějaký čas bydlelo. Já si jen pamatuji, že jako kluci jsme tam chodili na pivo,“ poznamenal starosta Rothbauer.

Pohostinství v ní fungovalo do roku 1993. Číslo popisné 11 jeden čas také majitelé pronajímali Jednotě, která tam měla obchůdek s potravinami. Vše však dávno uhaslo…

DAVID PELTÁN

Tipy na zajímavé nevyužité či opravované objekty okresu můžete posílat na emailovou adresu redakce reporter.taborsky@denik.cz či volat na redakční číslo 381 256 066.