Že má horusická škola na kahánku, už jsme v Táborské deníku před časem informovali. Co se děje kolem budovy, která je na spadnutí, v současnosti?
Loni v červenci měl předseda horusického osadního výboru Stanislav Rešl vizi, že by se v bývalé škole mohly vybudovat byty.
„Přestavba by si vyžádala osm milionů, to je moc. K prodeji také nedošlo, protože původně byla budova nabízená bez pozemků. Když k tomu pak město pozemky přihodilo, kupci už investovali jinam. Je to škoda,“ říká. Tomu kýve i Jaromír Novák, starosta Veselí nad Lužnicí, kterému dům patří do majetku.
„Stav je neutěšený, přitom jde o pěkný prostor. Zpracovali jsme studii přestavby na byty, jenže místní se obávali, že by se k nim stěhovali nepřizpůsobiví občané, a pro nás by přestavba nakonec byla nákladná. Nyní nevíme, co s ní. Možná to skutečně spěje ke zbourání a využití místa na stavební pozemky,“ připouští starosta Novák.
U stavby je dětské hřiště. Nejednoho rodiče proto napadají katastrofické scénáře. Právem.
„Když skončila knihovna, kluci tam chvíli hráli ping pong, ale teď… Objekt je v bídném stavu. Padá z něj omítka a místy se už ze zdí dají vyndat cihly. Já s tím nic dělat nemůžu. Už osm let píšeme do zápisů, že je budova ve špatném stavu a že se s ní musí něco udělat. Nic se ale neděje, asi skutečně dojde na demolici,“ poznamenal Rešl.
Jak dále prozradil, o horusickou školu kdysi projevil zájem jeden vážný kupec. Chtěl vybudovat hotel pro cyklisty, jenže problém byl ve zmíněných pozemcích, které ještě před pěti lety nebyly součástí nabídky.
„Nějakého zájemce bychom uvítali. Horusičtí si na škole zakládají, vždyť ji sami navštěvovali. Určitě by byla škoda ji bourat. Bylo by fajn, kdyby tam byla prodejna, byty s malou restaurací či hospůdkou. To v Horusicích chybí,“ dodal Rešl, který veselskou osadu o sto osmdesáti obyvatelích zastupuje.
„Hospodu i potraviny už Horusičtí měli, ale zájem o instituce příliš nebyl. I když to jsou hezké záměry, bojím se, že peníze by nikdo nebyl ochotný investovat. K prodeji budovu stále nabízíme a cena by se pohybovala v řádu statisíců,“ podotýká Novák.
S přilehlými pozemky by to bylo přitom tak, že sousední objekt hasičské zbrojnice by k prodeji nebyl, u hřiště by rozhodovalo využití.
Pro veselskou radnici zatím platí povinnost budovu po zaniklé základní škole zabezpečit a udržovat ji ve stabilním stavu. To ji stojí peníze.
Bývalou základní školu, která byla postavena v roce 1897, už děti dlouho nenavštěvují. Výuka definitivně skončila kolem roku 1980.
„Asi v roce 1977 byla postavená nová škola ve Veselí. Myslím, že postupně se do ní tehdy výuka stěhovala. Prvního července roku 1980 navíc došlo k připojení Horusic pod Veselí,“ popisuje kronikář Václav Jelínek a sype z rukávu další fakta.
„O rok později připadly místnosti Národní frontě. Budovu využíval svaz žen, občanský výbor, KSČ a Socialistický svaz mládeže. Škola se předělávala, a tak je jisté, že v roce 1981 už musely být děti pryč. Do té doby tam byly dvě třídy, zřejmě pouze první stupeň,“ doplnil Jelínek.
Objekt pak využívala také knihovna. Sídlila v něm zhruba deset let. Před třemi lety ale činnost ukončila.
„Původně byla knihovna v JZD a do školy se až následně stěhovala. Staral jsem se o ni, protože mi jí bylo líto. Kniha je kniha. Jenže staří vymřeli a mladí už dnes nečtou, nemělo smysl ji držet,“ posteskl si Stanislav Rešl.
V budově byl rovněž místní rozhlas, jenže dnes už se používá bezdrátová verze, takže i ten vzal za své.
David Peltán
