Akce, která se konala u kaple svaté Máří Magdaleny, místní nadchla a přišlo jich nečekaně mnoho.
„Je to bezva věc pro děti i dospělí a měla by se opakovat také příští rok. Můj syn Pavel se moc těšil na oheň a na děti, se kterými se zde může „vyblbnout“,“ zhodnotila Marie H. z Jistebnice, která se zrovna vracela od vatry s opečenými vuřty. Proč vatra v sobotu hořela, věděla.
„Je to obnovená tradice a říká se jim Masarykovy vatry,“ reagovala.
Sobotní akce využili především rodiče s dětmi, kteří si na kopci nad Jistebnicí přišli opéct různé uzeniny, podpořit dobrovolné hasiči nebo jen tak si popovídat s přáteli.
„Čekali jsme tak deset patnáct lidí, ale přišlo jich celkem sto šest, což nás velice příjemně překvapilo. V šest hodin večer jsme zapálili vatru pro děti a po sedmé jsme zapálili vlastní velkou vatru,“ přiblížil starosta dobrovolných hasičů v Jistebnici Blahoslav Němeček s tím, že dětem se akce líbila a pořadatelé si vyslechli pouze samé kladné ohlasy.
Jistebničtí hasiči se zřejmě jako jediní na Táborsku k tradici připojili po výzvě, kterou vydalo Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska. „My jsme se toho chytli a tradici obnovili. Pálení vater se vztahuje i k výročí republiky, tak proč ji neobnovit. Myslím, že to byl dobrý počin a byla by škoda od toho utíkat,“ nastínil Němeček a s jeho slovy souhlasí i starosta Jistebnice Vladimír Mašek, který byl akcí a její návštěvností potěšen.
Jistebničtí pro pálení vatry
nakonec vybrali severní stranu kopce, ze které je krásný výhled na celou obec.
Přestože si lidé přinesli vuřty svoje, k chuti jim přišly i klobásy od hasičů. „Na buřtech se namlsali a pak nám vykoupili dokonce všechny klobásy,“ vesele podotkl Němeček a dodal, že na odbyt šly také limonády nebo pivo.
Tradice Masarykových vater vznikly v roce 1935, kdy dobrovolní hasiči přejmenovali původní vatry Jana Husa. V roce 1937 už hořelo 8  836 vater s účastí 195 287 hasičů a 1,8 milionů obyvatel. V poválečném období se vatry pálily pouze v roce 1947, potom tradice zcela zanikla.