Tábor – Několik dní si nejen občané, ale i samotné hodiny na věži děkanského kostela museli počkat, až zase na náměstí zavládne správný čas. Člověk, který hodinám rozumí a jako jediný je schopný je rozchodit, měl totiž dovolenou. Pavel Kappler z Chýnova se po strmých schodech ve věži k nim vypravuje již šestým rokem. Nyní to bylo ve středu, aby je zbavil následků bouřky z minulého týdne.

„Do věže uhodil blesk a elektrika v hodinách ho na sebe stáhla. Přímo do stroje, proto se zastavily," vysvětluje hodinář a restaurátor v jedné osobě.

Lidem na náměstí neuniklo, že jim hodiny nehlásí čas. „Nejdřív jsem nevěděla, co je na náměstí zvláštního, až po čase, když jsme seděli u stánku, jsme si s kamarádem uvědomili, že neslyšíme hodiny z věže," říká pětadvacetiletá Petra Zvoníková.

Podle Pavla Kapplera tyto hodiny naštěstí během roku nepotřebují velkou péči. I když nedávno musel také šplhat do věže.

„Elektronika se tak často nerozbíjí a mechaniku už skoro žádnou nemají. Stroj hodin je totiž od devadesátých let poháněn elektřinou. Do té doby v nich byl mechanický stroj s elektrickým natahováním ze sedmdesátých let minulého století," vysvětluje hodinář a dodává, že zhruba před měsícem a půl musel spravovat odbíjení. Čtvrtky vynechávalo. Na vině bylo prasklé táhlo až u samotného cimbálu. Pro opraváře to znamenalo vystoupat ve věži ještě o několik schodů výš.

Výhodou těchto hodin na kostele je, že každý ciferník má svůj motorek. Když se jeden porouchá, správný čas ukáží ručičky na ostatních cifernících. Jenže v případě bouřky měly smůlu všechny najednou. Blesk hodinám zasadil ránu přímo do srdce elektroniky.

Ve své péči má Pavel Kappler i hodiny na Staré radnici. Mechanika s elektrickým natahováním potřebuje servis od odborníka častěji, a sice jednou za dva měsíce. Před čtyřmi lety byly celkově opraveny. Jejich původní stroj, krásný kovaný kousek, vystavuje mezi exponáty Husitské muzeum. Nyní se o čas stará stoj ze 70. let a také hodinář Pavel Kappler.