Po dlouhém domáhání se spravedlivějšího rozdělování peněz ze státní kasy, se letos poprvé výtěžek z daní rozděluje podle nového vzorce. Metropolím se ubralo, menším přidalo. Jenže tak úplně to neplatí. Ti úplně nejmenší o peníze přijdou.

Z Jihočeského kraje je novým takzvaným rozpočtovým určením daní postiženo 
17 vesnic. Z Táborska Zadní Střítež s 22 obyvateli a Hodětín s necelou stovkou občanů. Nejvíc obcí, kterým se rozpočet krátí, je z Prachaticka, a to celkem pět.

„Nové rozpočtové určení daní mělo pomoci hlavně malým obcím v boji s odlivem obyvatel, bohužel se na některé zapomnělo a my to považujeme za velký problém," říká jihočeský politik a místopředseda Věcí veřejných Jiří Lexa. Dodal, že jsou stále v kontaktu se starosty postižených obcí a i nadále pro ně chtějí hledat pomoc v podobě systémového řešení.

Zatímco Zadní Střítež se víceméně nechává překvapit, co se do konce roku na účtu objeví, Hodětín má spočítáno.

„Vím, že jsme na nový systém doplatili hlavně kvůli tomu, že máme velký katastr 
a málo obyvatel," říká smířlivě starosta Josef Čihař. Obec, které starostuje sedmým rokem, přijde o 300 tisíc.

To Planá nad Lužnicí by si měla připsat osm milionů. „Nějaké navýšení je vidět, ale musím si na to vzít hodně silné brýle," říká se smíchem starosta Jiří Šimánek při pohledu na účet.

Starosta Zadní Stříteže Ladislav Mimráček změnu v příjmech bere sportovně. „Na vodovod bychom si stejně nikdy neušetřili a silnice máme docela dobré. Navíc, my na tom zase tak špatně nejsme. Jestli přijdeme o nějaký tisíc, tak to nás bolet nebude."

V Hodětíně z každého občana ztrácejí tři tisíce. Zatímco loni jim stát na hlavu poslal 15 tisíc, letos dvanáct. „Na letošek jsme si našetřili, dokonce máme slíbenou i dotaci na silnici v Nové Vsi, takže škrtat jsme nemuseli. Na příští rok už budeme počítat s nižším příjmem," nastínil starosta Josef Čihař, který má pocit, že stát malým samostatným obcím hází klacky pod nohy. „Nejraději by je zrušil a připojil k městům," míní.

Drží se zpátky

Opatrně se ke svému vylepšenému rozpočtu staví Tábor. Jak již kdysi řekla šéfka městských peněz Dana Daňková, k sestavování rozpočtu se v Táboře přistupuje konzervativně a s vědomím, že plány nemusejí vždy na sto procent vyjít tak, jak se očekává.

„Odhady ministerstva jsme proto raději přiblížili roku 2012. Konzervativní přístup se nám vyplácí," zdůvodňuje Dana Daňková.
Nový vzorec pro rozdělování peněz z daní totiž zase něco z rozpočtů obcí ubral. Například Tábor by sice měl „vydělat" 21 milionů, ale na druhou stranu se musí obejít bez téměř sedmi milionů, které dostával na výkon státní správy, a to z důvodu, že dotace na školství všem nově spadla právě do rozpočtového určení daní. Tábor letos už také nedostal 11 milionů na financování knihovny, na což se již dlouho připravoval. To ale není případ všech obcí s knihovnou. Některé si je financovaly již dlouho ze svého.

Tábor loni získal na občana 8200 korun, letos to má být 8800 korun. Ministerstvo spočítalo, že by měl na daních získat 309,6 milionu, rozpočet ale raději počítá jen s 290,2 milionu.