Nové vedení školy potřebuje prostor v přízemí využít jiným způsobem. Domek už školáci nevidí, výzdoba na zdech zmizí s malováním stěn na začátku příštího roku.

„Komu vadí historie? Přece bychom měli mít stále na očích, jací byli naši předkové. Udělali jsme malé muzeum i s rákoskami a dřeváky. Osobně se mě zrušení dotýká a myslím, že se o tom mělo víc diskutovat. Vnímám to i jako pohrdání prací sponzorů ," míní spoluautorka zhruba šest let starého dílka a bývalá vedoucí vychovatelka v družině Bedřiška Makovcová. Na její stranu se postavil i bývalý ředitel školy Stanislav Balík.

„Propojení současnosti školy s její historií i budoucností je to, oč bychom všichni svorně měli usilovat a žáky školy vychovávat k tomu, aby věděli, z čeho vyšli a aby si vážili toho, co ve škole jejich předchůdci vykonali," uvedl s tím, že Bedřiška Makovcová vystihuje i jeho pocity.

Chybí místo

Jenže škola zápasí s prostorem, a tak dává ředitelka Hana Váchová přednost současnosti. „Jde o místo s velkým oknem proti šatnám, kde nám přestavbou vznikne velká třída pro předškoláky. To znamená, že sem bude chodit víc rodičů, než kolik si teď vyzvedává školáky. Tady budou mít prostor na čekání, než jejich dítě například dojí svačinu," vysvětluje nejen bývalým zaměstnancům školy.

Některá zařízení podobným způsobem také nechávají žáky nahlédnout do minulosti. Původní lavice nebo pomůcky vystavují v Bechyni, v učebně dějepisu. „My také uvažujeme, že bychom nástěnku ze zdi dali do třídy na dějepis. Ty informace nechceme zatratit, už jsme mluvili i o tom, že je použijeme a vydáme v brožurce. Abychom je dál předávali, byť jinou formou," ujišťuje Hana Váchová.

Starosta města Jaroslav Větrovský pak dodal, že dřevěný domeček je uskladněn na radnici a bude-li vhodná příležitost, vystaví ho.
„Hodně teď do školy investujeme, takže i za touto změnou si stojím. Chceme, aby prostředí ve škole bylo jiné, veselejší," říká starosta s tím, že nyní přes deset milionů vložili do modernizace školy, například do výměny oken 
a zateplení budovy.