Během loňských veřejných diskuzí vyplynul jasný požadavek obyvatel města: v noci se kvůli hluku ani nevyspíme, dělejte s tím něco! Radnice se proto rozhodla nechat zpracovat studii o hluku. Provedení požadované „studie vlivu hlasových projevů havranů na psychiku lidí žijících v blízkosti hnízdišť“ sice podle Jiřího Rozuma z odboru životního prostředí žádná organizace nenabízí, řešení se však nakonec najít podařilo.

HLUK JE NEÚNOSNÝ

Zvuky způsobené zvířaty nelze považovat za hluk ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví, a nejsou tak pro ně stanoveny hygienické limity. Národní referenční laboratoř pro komunální hluk městu přesto nabídla, že srovnání s průmyslovým hlukem provede.

K tomu došlo během května letošního roku a výsledek zní jasně: pokud by bylo krákání havranů hodnoceno podle vztahů pro obtěžování průmyslovým hlukem, bylo by možné hlukové zatížení lokality označit za neakceptovatelné. „Jinak řečeno, kdyby takový hluk způsoboval průmysl, byl by to hluk nadlimitní,“ potvrdil Jiří Rozum.

Odbor životního prostředí zaslal uvedené hodnocení ministerstvu životního prostředí s žádostí o poskytnutí metodické pomoci se stanovením odchylného postupu, který by dovolil větší míru zásahů do hnízdních kolonií. Ministerstvo odchylný postup povolilo. Předpokládá však využívání mírných opatření, odlov či ničení obsazených hnízd nepřipadá v úvahu.

Má to svůj důvod: razantní zásah do hnízdících kolonií by mohl způsobit naopak ještě mnohem větší rozšíření havranů do dalších lokalit.

PŘILÉTLI Z LETIŠTĚ

K tomu ostatně již dříve došlo. Do Tábora se havrani dostali až poté, co se je kvůli bezpečnosti letového provozu podařilo vyhnat z jejich původních hnízdišť na soběslavském letišti.

Po stavbě železničního koridoru se přesunuli do Husova parku. Jiná havraní kolonie pak komplikuje život lidem na Pražském sídlišti. Radnice se nyní chystá hned ke dvěma postupům: prodlouží dobu shazování hnízd se zapojením většího množství stromolezců.

Zároveň na zhruba dva týdny v době počátku hnízdění zkusí havrany plašit sokolnicky cvičeným dravcem. K tomuto účelu by měla posloužit káně Harrisova.

„Tento dravec je asi jediným druhem, který dokáže účinně havrana zaplašit a je schopen operovat v zastavěném území,“ uvedl Jiří Rozum. Jeho dostupnost je však problematická, navíc musí být přítomný v dané lokalitě minimálně polovinu týdne až týden.

Rozsah hnízdiště si také vynutí použití hned několika jedinců.

Podle tiskového mluvčího Luboše Dvořáka rada města vzala na vědomí závěry autorizovaného hodnocení a vyjádření ministerstva. „Plánujeme zkusit čtrnáctidenní plašení pomocí dravců, výsledky poté vyhodnotíme a zvážíme další postup,“ potvrdil Luboš Dvořák. Na začátku února příštího roku také začnou pracovníci města se shazováním hnízd.

S havraními koloniemi dlouhodobě bojuje asi dvacet měst v republice. V Táboře žije zhruba dvě stě párů, v Chrudimi asi osm set. V Polsku však existují dokonce kolonie o několika tisících párů.