Jen pár minut před desátou se ozval první křik trubky se známým hoooořííííí, hoooooříííí a po dlažbě Pražské ulice cinkaly podkovy koní. Přijížděla pýcha dobrovolných hasičů: přes sto let staré stříkačky tažené koňmi.

Kolona povozů a aut jako rychlý film promítla vývoj v hasičské technice. Vedly ji stříkačky tažené koňmi, uzavírala moderní sanita záchranářů. Mezi tím za hlasitého houkání a troubení hrkotala stařičká pragovka, následovaná tatrovkou, pak už hasiči dostali zahraniční mercedesy a volva.

„Jsou krásný, s koňmi sice jezdili k požáru pozdě, ale mělo to větší kouzlo," říká divačka Marcela Pokorná.
Oslavencům jich mávali po celé trase desítky, včetně zahraničních turistů, kteří běhali a cvakali fotoaparáty. Mladá Japonka neodolala a s vyfešákovanými hasiči se nechala i zvěčnit.
Velké kouzlo měly stroje pro malé kluky.

„Líbí se mi, nejvíc auta," hodnotil přehlídku devítiletý Marek Olah, který sice hasiče obdivuje, ale ohně se bojí. „Být hasičem je nebezpečný. Už jsem jednou viděl, jak venku hořelo."

Pomohli kamarádi

Vystavené stroje ze své hasičské schráně nedopravili na náměstí pouze Táborští, ale pomohli i kamarádi ze sousedních sborů. Každý přivezl to nejcennější, co si bedlivě střeží. Nejstarší stříkačky z předminulého století poskytl sbor z Tábora, Chýnova a Zárybničné Lhoty. Koně půjčil majitel z Písku, přijeli hasiči z Bělče i Sudoměřic u Tábora, Mladé Vožice nebo ze Smyslova.

K nejmladším dobrovolným hasičům se řadí devatenáctiletý Václav Vrhel z Nasavrk. U hasičů v Náchodě sbírá zkušenosti druhým rokem.
„K hasičům mě zlákal dobrý kolektiv kluků a taky zájem o techniku a hasičský sport," říká čerstvý absolvent táborské zemědělské školy, který si dává poslední prázdniny a pak už se zapojí do rodinné farmy.

Lidé na náměstí viděli i křest nového vozu, který hasiči dostali k narozeninám. Program běží až do 17. hodiny.

Sboru velí třicet let

Již několik generací hasičů vychoval v Táboře bývalý policista a současný velitel dobrovolného sboru Zdeněk Kubále, který v sobotu bedlivě sledoval, jestli na náměstí vše běží, jak má.

Zdeněk Kubále. Víte, z čí iniciativy vznikl před 145 lety táborský sbor?
Nejen Tábor byl postihován celou řadou ničivých požárů, tak v šedesátých letech devatenáctého století se zvedlo dost silné hnutí, které podporovalo vznik sborů. Před českými sbory vznikaly nejprve v místech, která osidlovali Němci, ti je měli dřív a u nás se hnutí zrodilo až kolem roku 1860. Reakcí na to byl i vznik našeho táborského sboru, a to v prosinci roku 1868.
Stála u toho nějaký významná osobnost tehdejšího Tábora?
Určitě to byl Hugo Suchomel a další představitelé města jako třeba učitelé. Hugo Suchomel je ale dost zvučné jméno. Byli to mlynáři a po městě vlastnili hodně nemovitostí. To byli hodně majetní lidé.
Takže byl donátorem sboru?
Asi ano, ale přesně to nevím.
Kolik máte dnes členů?
Náš sbor má dvě složky: společenskou organizaci sbor dobrovolných hasičů, který má 82 členů a pak máme zásahovou jednotku sboru, která spadá pod městský úřad a ta má 30 lidí.
U jakého požáru jste zasahovali?
Byli jsme u toho, když hořel Comett Plus, taky u obrovského požáru skládky v Želči, která hořela tři dny a jako podpůrná jednotka jsme přijeli i k Hýlačce. Ale to už nebylo co hasit.
Jak se měnila adresa sboru?
Když byl založený, měl schráň na Špitálském náměstí, kde je dneska Recykle bar. Tam bývala kolna a v ní měli nářadí. Kolem roku 1900 se v Táboře budoval vodovod a postavila se i vodárenská věž ve Svatošově ulici, která se ale v 70. letech zbourala, ale sídlo v téhle ulici jsme měli až do roku 2002. Potom nám město postavilo novou zbrojnici v Bydlinského ulici.

Zdeněk Kubále je u sboru od roku 1972, velí mu třicet let.