Projektu, který se odhaduje zhruba na 50 milionů jsou nakloněni i zastupitelé, a proto nedávno podepsali s Ochranou fauny memorandum o spolupráci. Pavel Křížek přiblížil, jaké jsou jeho plány a provedl Deník i po stávající stanici v Hrachově, kde zranění volně žijící živočichové z Tábora, Veselska a Soběslavska končí. Aktuálně zde pečují asi od dvě stovky zvířat.

Z truhláře ochráncem přírody

Čtyřiapadesátiletý Pavel Křížek byl původně truhlářem, ale láska k přírodě a zejména našemu ptactvu ho poslala úplně jiným směrem. „Od mala jsem byl myslivec, vyhrával jsem biologické olympiády, Zlatou srnčí trofej, věnoval jsem se ornitologii, vedl skautský oddíl. Nejdříve jsem založil záchranou stanici ve Vlašimi, potom ve Voticích, kde je přes prázdniny motýlárium, před dvanácti lety jsem vybudoval Hrachov,“ shrnuje s tím, že nyní své aktivity směruje k Táboru.

Středisko Ochrany fauny v Hrachově na Sedlčansku pod vedením Pavla Křížka se aktuálně stará asi od 200 zraněných či handicapovaných zvířat.Středisko Ochrany fauny v Hrachově na Sedlčansku pod vedením Pavla Křížka se aktuálně stará asi od 200 zraněných či handicapovaných zvířat.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Pokrývá rozsáhlé území

Aktuálně má Křížkova Ochrana fauny deset zaměstnanců a dvě výjezdová vozidla. „Máme rozsáhlý region od Veselí nad Lužnicí až po Dobříš, od Rožmitálu až po Louňovice pod Blaníkem, odtud se k nám dostávají zvířata 24 hodin denně, buď pro ně jezdíme nebo nám je lidé dovezou,“ přibližuje. Oznámení po telefonu přijímají od veřejnosti, městské, státní policie i hasičů, starostů a veterinářů.

Nápad na záchytné kotce v Táboře

Loni, když se na Sedlčansku objevila nákaza ptačí chřipky, ho napadlo, že nemají záchytné kotce jinde a co by se stalo se zvířaty. Hrozil jim totiž zákaz převozu ptactva veterináři. „Ochranné pásmo nás naštěstí minulo asi o kilometr a půl. Ale v tu chvíli mě napadlo, že nemáme jiné místo, kam bychom umístili zraněná zvířata od Soběslavi až po Dobříš, protože by zvířata nemohla ani dovnitř do stanice, ani ven“ popisuje.

Současný stav hájenky u Sezimova Ústí a vizualizace záchranné stanice pro zvířata a vzdělávacího centra.
Tábor plánuje proměnit hájenku Nechyba v záchrannou stanici a vzdělávací centrum

Z Táborska jde o 200 až 250 zvířat. „Napadlo mě zeptat se místostarosty Radoslava Kacerovského, zda není v Táboře nějaká vhodná lokalita. Hledal jsem malý pozemek pro deset až patnáct voliér jako takovou zálohu a jeho napadla hájovna Nechyba,“ podotýká Křížek. Nechtěl budovat větší stavbu, ale ta myslivna je podle něj ideální místo. „Nechyba nemá chybu, je to krásné a komorní místo, a když jsem viděl ten pohyb lidí, a hlavně dětí, jak chodí kolem na Kozí hrádek, tak mi to přišlo jako geniální myšlenka,“ konstatuje a nastiňuje plány vybudovat tu nejen zázemí pro živočichy, ale i ekocentrum.

Ideální místo a velká výzva

Jde o klidovou lokalitu, kde jsou děti v bezpečí. „Les je tu smíšený, má bylinné patro, to je na ekovýchovu úplně top,“ uvádí s tím, že ho neodradil ani špatný stav objektu. „Beru to jako výzvu, bude to finančně i fyzicky náročné, ale když už stavět, tak ve velkém,“ usmívá se Pavel Křížek.

Ornitolog a ochránce přírody Pavel Křížek mimo jiné dostal ocenění podnikatel roku 2010, inicioval společně se sochařem Miroslavem Páralem a výtvarníkem Janem Samcem kontroverzní morbidní výstavu Světlo pro Prahu v Národním muzeu zobrazující mrtvé ptáky po zásahu proudem a přednáší i studentům Karlovy univerzity.

Investice je odhadována na padesát milionů korun. Nutná je podle něj i změna územního plánu. Doufá však, že do tří let by mohlo být hotovo. „Vážím si vstřícnosti Tábora, který vzal myšlenku za svou a podepsal memorandum. Teď vzniknou dvě pracovní komise, které se tím budou zabývat. Chceme si také pronajmout některé rybníky a angažovat se více v ekovýchově a věnovat péči i v bývalém vojenském prostoru v Zahrádce. Pokrytí území zůstane, zkrátí se dojezdová vzdálenost do stanice. Zvířata nám sem budou moci vozit strážníci a podobně,“ uvádí.

Vizualizace projektu záchranná stanice a ekocentra Ochrany fauny ČR v hájence Nechyba na Táborsku.Vizualizace projektu záchranná stanice a ekocentra Ochrany fauny ČR v hájence Nechyba na Táborsku.Zdroj: Archiv města Tábor

Na financování by se mohl podílet i Jihočeský kraj a oslovit hodlá Pavel Křížek i velké regionální firmy jako další partnery projektu. „Ochrana fauny ČR o.p.s. již dvacet pět let působí na území Jihočeského a Středočeského kraje a byla oceněna řadou cen u nás i v zahraničí. Těší nás podpora Jihočeského i Středočeského kraje ale i více než sto dvaceti měst a obcí v tomto území. Bez podpory měst a obcí a sponzorů bude stavba Nechyby složitá, ale byla by chyba se o to nepokusit. Pojďte do toho s námi!“ vyzývá Pavel Křížek.

Poslední záchrana

Nechybu v katastru Sezimova Ústí vlastní město Tábor, spravuje ji Správa lesů města Tábora. Její jednatel Pavel Novotný projekt záchranné stanice kvituje. „Objekt samotný je ve špatném stavu, měl by to posoudit nějaký architekt a projekt pana Křížka je podle mě poslední, co ho může zachránit, aby se to nemuselo prodat nebo bourat,“ míní.

Správa lesů v místě a přilehlé oboře Smolín provozuje tzv. lesní pedagogiku. „Věnujeme se tu nauce o lese, chodí tam dvakrát v týdnu základní i mateřské školy, vodíme je po lese a učíme je poznávat základní dřeviny, rostliny a živočichy, učí se například hravou formou počítat obvod oplocenky, dáváme jim různé praktické úkoly, rozpoznávají od sebe zvěř v oboře a podobně,“ shrnuje Novotný.

Vybudování záchranné stanice považuje za velice přínosné. „Pokud by tam vzniklo středisko Ochrany fauny, tak bychom tam měli v rámci spolupráce zázemí pro lesní pedagogiku v případě nepřízně počasí,“ doplňuje. Počítá se s celodenními výlety na Kozí hrádek a do stanice. „Od Kozího hrádku se plánuje nová naučná stezka, po které by se chodilo k Nechybě tak, aby se exkurze vyhnuly lesníkům a kamionům se dřevem,“ vysvětluje Novotný.

„Z projektu máme velkou radost a jsme připraveni v rámci možností na něm s Ochranou fauny a městem Tábor spolupracovat,“ konstatuje.

Jak funguje praxe

Až na výjimky, cílí Ochrana fauny jen na volně žijící živočichy a pomáhá jim především v případě zranění. „Do dvou hodin od oznámení máme zvíře pod kontrolou. Je to hodně pestré, nejčastějšími záchyty jsou ptáci a savci, občas vyjíždíme k nějakému exotovi. Chytali jsme dikobraza, klokana i hady. Buď to lidem uteče nebo to vyhodí,“ vysvětluje Pavel Křížek, jak se taková zvířata dostanou do české přírody.

Středisko Ochrany fauny v Hrachově na Sedlčansku pod vedením Pavla Křížka se aktuálně stará asi od 200 zraněných či handicapovaných zvířat.Středisko Ochrany fauny v Hrachově na Sedlčansku pod vedením Pavla Křížka se aktuálně stará asi od 200 zraněných či handicapovaných zvířat.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Zranění zvířat jsou různá. „Od zasažení elektrikou přes sražení auty, vlakem, zranění z různých druhů pastí, po následky vichřic a bouřek, kdy padají mláďata z hnízd. Výjimkou nejsou případy, kdy zvířata zraní člověk různými zbraněmi, postřelení ptáci, otravy,“ shrnuje dále. Ročně zachrání a vypiplají kolem tisícovky zvířat, zdravé navrací do přírody, handicapovaní zůstávají v expozicích. „Další naší činností jsou i záchranné transfery škeblí, netopýrů a raků. To jde potom do desítek tisíc kusů zvířat, na Táborsku to byla například obnova vysychajícího Turoveckého potoka,“ konstatoval.

Pavel Křížek.
Metoda šoku zabírá, říká Křížek o morbidní výstavě Světlo pro Prahu

Záchrannou stanicí a ekocentrem v Hrachově projde ročně na 25 tisíc lidí, roční obrat je osm až devět milionů korun. „Připravujeme programy pro školky a školy, pořádáme různé zábavně-naučné akce, výstavy, koncerty, máme expozici sladkovodních ryb i terária s plazy. Bereme studenty na praxi z různých oborů, lidé si u nás mohou objednat i pobyt,“ dodává s tím, že je přímo ve stanici k dispozici 14 lůžek. 

Hájenka Nechyba jako záchranná stanice a ekocentrum: V budově myslivny z roku 1896 by mohlo vzniknout návštěvnické centrum s občerstvením, výstavní prostory a přednáškový sál, hospodářské zázemí pro záchrannou stanici jako mrazáky, dílny, místnosti pro odchovy mláďat. V bývalé obytné části mohou být recepce, expoziční prostory, klubovna pro děti a ubytování pro studenty na praxi z veterinárních a přírodovědných oborů. Venku pak budou voliéry a kotce pro handicapované a pro živočichy v karanténě v režimu záchranné stanice. Objekt s využitím venkovních prostorů bude Ochrana fauny poskytovat i různým spolkům pro jejich činnost, myslivecké soutěže, včelařské výstavy a podobně.

Smutný příběh z Táborska:

Otrávení orli u Vyhnanic – V červnu roku 2014 neznámý travič zabil pomocí návnady, vepřových nohou napuštěných furadanem, čtyřčlennou rodinu orlů mořských. Tento jed je nebezpečný i pro děti, kdyby se ho dotkly, otráví se i přes kožní póry. Šetřili to krajští kriminalisté, bohužel neúspěšně. Samci bylo 14 let, byl kroužkován prvně na Horusickém rybníce, samice byla devítiletá z německého Saska, společně s nimi uhynula dvě mláďata.

Záchranné stanice v jižních Čechách jsou v Třeboni, v zoo Hluboká, v Makově a Doudlebech (pouze sovy a dravci).