Sto jedenáct let uplynulo od doby, kdy byl obraz Ukřižování Páně sejmut ze zdi kostela Šimona a Judy. Na své místo se už nevrátil.

Dílo putovalo z jihu Čech a jeho osud byl natolik zahalený tajemstvím, až si další generace Skalických začaly myslet, že jeden z největších obrazů českého deskového malířství vůbec neexistoval. Nyní ale znovu shlíží Ukřižování Páně při bohoslužbách na hlavy věřících v rodné Skalici. Tedy alespoň jeho reprodukce. „Po obrazu jsem začala pátrat, protože se k němu pojí skalická legenda. Předává se z generace na generaci a třeba ani moje babička, které je šestaosmdeát, ho nepamatuje. Začalo se tady řešit, zda je obraz skutečný nebo jde jen o pověst," vypráví Romana Novotná, která sepsala publikaci o obci.

Oslovila tedy s prosbou o spolupráci Blatské muzeum, které vlastní kopii díla. Ukřižování Páně bylo do Soběslavi převezeno v roce 1902 a ze stěn kostela obraz sundal sám Vincenc Kramář (Pozn.red: sběratel kubistického umění a teoretik umění). „Tehdy se zjistilo, že je malba napadená červotoči a už se do Skalice nikdy nevrátila a ani do jižních Čech. Bylo to vlastně takové putování po vlastech českých. Originál chvíli visel na hradě Kost a poté, nevíme jak, se dostal do Národní galerie v Praze," popisuje dlouhou cestu Romana Novotná s tím, že nyní je obraz kvůli nevyčíslitelné hodnotě v depozitáři Národní galerie.

S nápadem vytvořit reprodukci díla a Ukřižování Páně tak vrátit zpět do Skalice, oslovila obecní zastupitelstvo. „My jsme to samozřejmě uvítali. Rám dělal Petr Nejezchléb z Rybovy Lhoty a plátno s reprodukcí od Ladislava Rižáka na něj natáhl. Pak jsme obraz do kostela za asistence soběslavského pana faráře společně instalovali," řekl starosta František Berka. „Reprodukce sice visí v kostele, ale je v majetku obce," doplnil.

Druhý největší

Originální desková malba zřejmě z roku 1430 se řadí mezi největší obrazy českého deskového malířství. Velikostí ji překonává pouze Ukřižování z karlštejnské kaple sv. Kříže.

„Připojený znak pětilisté růže v bílém poli je důkazem, že obraz vznikl na území jižních Čech ovládaném potomky rodu Vítkovců," dokládá Romana Novotná.

close UKŘIŽOVÁNÍ PÁNĚ. zoom_in

Dílo je vzácné nejen svojí velikostí a dobou vzniku, ale i zobrazením Ježíše. „Důležitou novotou je zde myšlenka zobrazit Spasitele se zavřenýma očima, zatímco starší české malířství předepisovalo vždy oči otevřené," poodkryla autorka knihy o obci.

Poklad nenašli

Postavy jsou zachycené co nejjednodušeji a autorem by podle odborníků mohl být malíř, který neměl daleko k lidovému projevu. „Dle po staletí tradované skalické pověsti byl autorem obrazu zeman, majitel skalické tvrze, který padělal peníze a měl na místě ukrýt poklad. V místech bývalé tvrze, v klenutém sklepě v č. 21, se v druhé polovině 20. století uskutečnil archeologický výzkum, ovšem žádný poklad nalezen nebyl," uzavřela Romana Novotná.

Odhalení a požehnání provede soběslavský farář Jan Hamberger při adventním koncertu 22. prosince od 15 hodin. Při slavnostním okamžiku bude přítomna i vnučka Vincence Kramáře, která se shodou okolností do Skalice provdala.

Skalická legenda:
Skalický zeman ve sklepě své tvrze shromáždil penězokazecké náčiní a pustil se do zločineckého díla: razil si mince sám. Dlouho unikal spravedlnosti, ale nakonec ho král nechal vsadit do želáře.
Uprostřed tmy se zeman dal na cestu pokání a uprosil dokonce želářníky, aby mu sehnali lipové dřevo a paletu barev. Nejedl, nepil a jen pracoval. Když nadešel den soudu, klesl na kolena před krále a podával mu svou práci: Ukřižování Páně. Král a všichni při pohledu na obraz užasli a zeman si tak promaloval milost.
Zeman se ale do padělání peněz pustil znovu, jen ještě s větší vervou. Když se to ke králi doneslo, s vojskem vytáhl na tvrz a celou ji do základu vypálil. Zeman se ale zachránil. Tajnou chodbou se dostal do lesa Vršky, kde prý zakopal zlatý poklad.

Ukřižování Páně:
• Ve Skalici vznikl obraz Ukřižování Páně zřejmě roku 1430.
• Do roku 1902 byl tento skvost umístěn v kostele svatého Šimona a Judy ve Skalici, poté byl převezen v roce 1902 do soběslavského muzea jako majetek kostela ve Skalici.
• Obraz měl být restaurován kvůli znehodnocení červotoči. K restaurování však nedošlo a v roce 1928 byl obraz zapůjčen Národní galerii v Praze.
• V roce 1938 se měl vzácný a Adolfem Bělohoubkem restaurovaný obraz Ukřižování Páně přesunout zpět do Soběslavi. Nikdy se do kraje svého vzniku nevrátil. Nepodařilo se to ani v roce 1950 při celostátní Výstavě jižních Čech.
• Po vleklých sporech přešel v roce 1965 na základě hospodářské smlouvy do vlastnictví Národní galerie. Dílo bylo po nějaký čas vystaveno na hradě Kost.
• Dnes je uložený v depozitáři Národní galerie v Praze.
• Obraz je malován temperou na lipovém dřevě potaženém plátnem a svými rozměry 182 x 134 cm se řadí mezi největší obrazy českého deskového malířství.
• Autor díla je neznámý.
Zdroj: Kronika Skalice 1891-2010