Problémy by nemuseli pouze dopravci, ale také řada jihočeských podniků, které patří mezi úspěšné exportéry. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) zdržení připouští.

„Je třeba si uvědomit, že naši výrobci umísťují každoročně více než osmdesát procent svého celkového exportu, a dnes je to asi třiaosmdesát procent, na trhu Evropské unie, tedy v zemích unijní osmadvacítky. To je zcela klíčový objem produkce, a proto z tohoto pohledu potřebujeme uvnitř Evropy i bezproblémové fungování volného pohybu zboží. Naši exportéři a jejich zákazníci jsou závislí na pružné logistice a rychlých dodávkách. A kontroly na hranicích, byť by se jednalo třeba pouze o kontroly osob, logicky přinesou zdržení," domnívá se ministr.

Pokud by Francie toto opatření zavedla na dlouhou dobu, mělo by to podle něj negativní dopady na české exportéry i dovozce a tedy i na celou českou ekonomiku.¨

„Uprchlická krize a teroristické akce tak celkem reálně ohrožují fungování Schengenu a volný pohyb zboží. Proto je podle mne životně důležité, aby Evropská unie posílila ochranu vnějších hranic, ale aby umožnila volný pohyb zboží uvnitř schengenského prostoru," dodává ministr Jan Mládek.

Jedním z významných exportérů z Táborska je táborský dodavatel do automobilového průmyslu, firma Brisk. Její svíčky míří do celé světa, na území Franice však jde jen zlomek exportu.

„Renault totiž není jen Francie, ten je po celé Evropě, proto dodávky do Francie nejsou pro nás každodenní záležitostí. Navíc velkou výhodou zůstává bezcelní zóna, nebudou tedy existovat žádné administrativní překážky, proto si myslím, že zdržení bude otázkou předložení pasu a kontroly nákladu," říká majitel Brisku Mojmír Čapka.

Opatřeních na hranici s Francií se proto neobává, jak také dodal, jeho firma nedodává komponenty přímo na výrobní linku, ale v předstihu do skladu. K řešení migrační krize má přesto výhrady.

„První co měla Evropa udělat, bylo uzavření hranic ze všech stran. Tolik let jen žvanili a nic neudělali. Unie je administrativním molochem, který všechno řeší se zpožděním, komplikovaně a na několik etap. Neustále se jen diskutuje a všichni se jen usmívají, plácají se po ramenou, přitom naprosto všichni vědí, že bylo nutné uzavřít schengenský prostor a dělat evidenci a výběr lidí, kteří k hranicím přijíždí. Islámský stát zabíjí naše lidi a Unie není schopná se mu postavit," dodal český exportér.

Nikdo neví, co bude dál

Podle ředitelky oblastní kanceláře hospodářské komory nemůže ještě nikdo předvídat, jaký dopad bude mít výjimečný stav trvající ve Francii. „Mohlo by to ohrozit exportéry mířící primárně do Francie, nicméně myslím, že zpřísnění bezpečnosti na hranicích dobře fungujícím obchodním vztahům neublíží. Nikdo z nás neví, jak to bude vypadat dál, je brzo dělat nějaké závěry. Co se například stát může je to, že se z Francie sem dostane méně zboží, nejvíce by se to mohlo dotknout potravin, které se vozí pravidelně. Určitě to neovlivní velké jednorázové zakázky co se týče například strojírenství a podobně," míní Marcela Kužníková za hospodářskou komoru. Poslední propad v exportu nastal podle ní v roce 2007 při nástupu krize a v souvislosti s událostmi na Ukrajině minulý rok na podzim.

Vývozce na Táborsku ale potíže ve Francii nejspíš příliš nepotrápí. Tato evropská země totiž není jejich prioritním cílem. Mnohem více dovážejí například do Turecka, Německa nebo Anglie či k sousedům na Slovensko. „Francie není náš hlavní cíl, takže naše obchodní vztahy to nezhorší. Primárně vyvážíme do Německa," říká Roman Pokorný z autodopravy JASPO.

Autor: Alena Šatrová, Veronika Gigalová