Kateřina Picková z Tábora, překladatelka, která  žije devět let v Nancy: "Jakmile se blíží nějaká velká akce, státní svátek nebo oslava, mám podvědomě v hlavě, že se určitě něco stane. A někdy i na sobě pociťuju, že z člověka, který má rád kosmopolitní svět, rád potkává lidi z jiných koutů světa a jiných kultur, že se ze mě stává trošku nedůvěřivec, který se najednou necítí moc dobře. A to přesto, že mám francouzské muslimské přátele. Jinak v běžném životě výjimečný stav nepociťujeme. Doufám, že jednou bude líp."  

Jaku Suchánek, táborský hokejový odchovanec a obránce Motoru České Budějovice, jenž momentálně tráví dovolenou právě na jihu Francie: "Shodou okolností jsme byli ve čtvrtek v Monaku a v Cannes, a Nice jsme objížděli. Nakonec jsme spali jen třicet kilometrů odtud… O útoku jsme se samozřejmě hned dozvěděli z médií. Je hrozné, co se stalo. Hrál jsem tady několik let, takže vím, že jsou v tomhle směru Francouzi hodně specifičtí. Každá taková událost je strašně semkne a projeví se jejich národní hrdost. Opravdu hodně to prožívají, o ničem jiném se tady teď samozřejmě nemluví."

Karolína Faměrová, Strakonice, žije v Nice: "Seděly jsme s kamarádkama v baru na pláži asi 300 m od místa, kde se to stalo. Skončil ohňostroj a najednou jsme viděly, jak kolem nás běží spoustu lidí po pláži a křičí, ať utíkáme, že se tam střílí. Pak zpěvačka do mikrofonu vyhlásila, že se máme ihned sebrat a běžet směrem k přístavu. Ani zaplatit nikdo nechtěl… Tak jsme utíkaly, davy lidí s námi… Když jsme z toho baru vyšly po schodech, tak tam byl policajt a vyháněl nás… Popravdě nechápu, jak se to mohlo stát… Celý město bylo obšancovaný policajtama a ta Promenade byla pro dopravu zavřená… Ale je fakt, že rozjetý kamion pár plastových zátaras nezastaví… Pak jsme byly u jedné kamarádky doma a sledovaly jsme zprávy, prý se nemá vycházet… Já bydlim na Promenade z druhý strany, to místo útoku je mezi mym bytem a tim barem, kde jsme seděly, takže jsme se domů dostaly až někdy ve 3h v noci… Nic jsem konkrétně neviděla, jen jsem běžela s davem… Lidé křičeli, že ti jsou teroristi, schovávali se, navzájem se strkali. Byl to hrozný zážitek. Nemůžu přestat myslet na všechny oběti a jejich rodiny, na malé děti, které včera přišly o život."

Lenka Želivská, manažerka muzea, Tábor: "Francii miluju a ráda tam jezdím a kdysi jsem v Táboře dělala i dny francouzské kultury. Právě teď jsem ale v Praze na Kampě, a to na francouzském trhu, kde jsou večer koncerty a každý rok tak tady Francouzi slaví pád Bastily. Dnes to tady ale bude smutný.  Je to šílený, co se ve Francii děje, nikdo nikdy neví, co a kde se může stát. Včera jsme šla kolem francouzské ambásady a jezdilo k ní jedno auto za druhým, samí VIP hosté, prezidenti, ambasadoři, kdyby to tam někdo odpálil…"

Jaroslav Joe Hübl, fotograf, autor tří fotografických knih z Paříže: "Přes všechna přísná bezpečností opatření dochází k tak strašlivým událostem. Cítím s Francouzi, mám tam přátele a tuto zemi konkrétně její hlavní město navštěvuji dvakrát ročně. Nyní se tam chystám v polovině září a útoky teroristů mě neodradí. Znamenalo by to, že se jich bojíme. Já věřím, že se ty nesmyslné útoky už konečně podaří zastavit, že zbytečně nebudou umírat lidé a já budu mít příležitost v klidu dokončit fotografie pro svou čtvrtou knihu, která z části bude rovněž věnována Paříži."

Eva Emingerová, zpěvačka žijící v Plané nad Lužnicí: "Zpívám různě ve světě, tak pochopitelně nad takovými událostmi vždycky přemýšlím, je to šílené, děsí mě to a je mi moc líto, že si svět takto ničíme. Bojím se i o syna Pepču (Josef Dostál, mistr světa v rychlostní kanoistice, který se chystá do Ria na olympiádu) , vždy mu říkám, ať je opatrný. Nejhnusnější na tom všem je, že si takoví pomatenci vybírají nevinné lidi a dokonce i děti, to je hodně smutné." 

Pavel Eybert, senátor ODS: "Je to strašný, vůbec tomu nerozumím. Chápu, že se někdo dostane do špatné životní situace, ale řešit to takovým způsobem? To nechápu vůbec, co za to může pětaosmdesát nevinných lidí! Měli jsme tu taky takovou řidičku (Olga Hepnarová), která zabila osm lidí a popravili ji. Mohu pouze pozůstalým vyslovit soustrast a držet palce, aby takových hrůz už bylo co nejméně. Ale víme, že nejdou eliminovat úplně. Takové lidi, možná zfetované nebo nábožensky namotivované, nejsou tajné služby schopny zcela odhalit."  

Jan Zedník z Deštné, akreditovaný asistent poslance Jiřího Pospíšila v Evropském parlamentu v Bruselu: Nice je tragedie, mrzí mne, ze opět umírali nevinní. Ptám se, kdy už konečně Západ zničí Islámský stát pozemní vojenskou operací a ukončí tím masovou migraci stejně, jako zvýší bezpečnost svých občanů? Kolik lidí ještě musí zemřít, aby se daly věci do pohybu?

Věra Janičinová, ředitelka prodeje letenek STUDENT AGENCY: Teroristické útoky bezprostředně ovlivňují zájem turistů o lety do konkrétní destinace. Po podzimních útocích v Paříži se na několik týdnů propadly prodeje letenek o desítky procent.V tuto chvíli nedokážeme odhadnout dopady tragédie v Nice, vše bude záležet na dalším vývoji a bezpečnostní situaci, ale je pravděpodobné, že v nejbližších hodinách až dnech zaznamenáme podobně snížený zájem do této vyhledávané destinace .

Aktuální info sledujte ZDE:

Ohlasy návštěvníků facebookové stránky:

Radka Krejčová, Tábor: Je mi to moc líto. Do Francie jsem 9 let jezdila na dovolenou, moc se mi po ní stýská. Bohužel, zbydou jen vzpomínky.

Blanka Vojtová, Popelín: Je to velká tragedie, nemohu pochopit, jak se ten kamion mohl dostat až k davu lidí, asi špatná organizace.

Na soustředění v italských Alpách je právě v těchto dnech Jakub Kopřiva, jindřichohradecká rychlobruslařská naděje. Právě tam se také o útoku v Nice dozvěděl. Sám s týmem hodně cestuje, ale obavy nepociťuje. "Vzhledem k tomu, že cestujeme výhradně auty, téměř žádná opatření nenepociťujeme. Akorát poslední dobou na státních hranicích, ale to moc kontrola není. Obavy u oblastí, kam jezdime, moc nejsou," zmínil.

Jindřichohradečtí skauti, kteří momentálně pobývají na táboře, se zprávy o masakru dozvídají pozvolna, protože jsou odříznutí od médií. „Je to hrůza, postupně se dozvídám další informace. Kór, když se to stalo na oslavách pádu Bastily. Na táboře právě na toto výročí mezi staršími dětmi i přišla řeč. Ve čtvrtek jsem v autě poslouchala v rádiu, jak mluvili o obrovském davu lidí na těchto oslavách a vzpomněla jsem si na útok v redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo. A říkala jsem si, že to určitě mají nějak zabezpečené, že se taková věc nebude opakovat. Je to moc smutné," uvedla jedna z tábornic Kateřina Člupková, která má na starosti zásobování tábora.

 Zpráva z Nice zasáhla i Jaroslava Cempírka, učitele jindřichohradeckého gymnázia, který, jak sám říká, cestuje celý život. Přesto strach z cestování nemá. "Když máme smůlu, nešťastně spadneme a zemřít můžeme kdykoli. Kdyby se člověk bál, nesměl by vystrčit nos z domu. Ale tady jsem zoufalý z toho, k čemu nás donutili islamisté, kteří nám jednoznačně vyhlásili válku. Oni zákeřně útočí na "měkké" cíle, ty se ochránit nedají, leda zalézt a nevycházet a my nejsme schopni s tím bojovat. Ale rozhodně se nesmíme bát, ale být odpovědní a obezřetní," míní Jaroslav Cempírek s tím, že situace je zkrátka složitá a ani evropší i světoví politici jí příliš nepomáhají.
Sám ve Francii byl nedávno. "Byl jsem v Paříži o vánocích, bydleli jsme kousíček od klubu Bataclan, kde teroristé útočili. Všude kolem chodili ozbrojenci připravení střílet. Cítilil jsme se tam relativně bezpečně," vypověděl.

Svůj ohlas připojil také Jiří Kohout z Vinařic. "Nemám strach. To je přesně to co chtějí. Očekávám však již konkrétní kroky od politiků k zabezpečení bezpečnosti. Nerad bych došel do situace, kdy se toho bude muset chopit samotné obyvatelstvo," upozornil.

Právě v těchto dnech se ve Franci jede slavná světový závod Tour de France, kam většinou jezdí jako divák i Milan Kasper z Jindřichova Hradce. Letos návštěvu cyklistického svátku vynechal. Je přesvědčený, že si terorista tento čas vybral nejenom kvůli tomu, že měli Francouzi svůj státní svátek. „Na Tour de France přijíždí mraky lidí z celého světa a Francie je tím hodně viditelná a zviditelní se daleko více i takový čin, neboť se sem sjíždějí milovníci cyklistiky z celého světa," míní Milan Kasper.

A jaký je váš názor na krvavé události ve Francii, napiště nám, diskutujte, vyjádřete se na facebook Táborského deníku.