Postarší muž se šedivými vlasy až na ramena a hustým plnovousem se s rukama semknutými za zády prochází po vsi. Kvůli jeho zamračenému výrazu budí hlavně v dětech respekt a ty se proto snaží, aby ho zbytečným povykem nevyrušily z rozjímání. Hlavou mu totiž koluje spousta myšlenek, hlavně o tom, co a jak by se mělo udělat. I takto vnímali Padařovští na přelomu 20. století selského filozofa a svérázného myslitele Alfonse Štastného, který si také vysloužil přízvisko padařovský pantáta či padařovský prorok. Od jeho smrti dnes uplynulo rovných sto let.

„Alfons Šťastný je známý především jako zakladatel českého zemědělského politického hnutí. Ve světnici na svém statku v Padařově se zabýval prací, nad kterou mnozí okolní sedláci kroutili hlavou, případně se dovedli tvrdě postavit i proti. Boj proti náboženským předsudkům, osvětová činnost v širokém okolí, boj proti militarismu, snaha o sblížení národů pomocí mezinárodního jazyka, to vše patří k životu Alfonse Šťastného," shrnul výčet zásluh v publikaci o mysliteli Stanislav Zita.

Statek málo vynášel

Svérázná osobnost dovedla devatenáctiletého Alfonse Šťastného ke studiím na lékařské a později i na filozofické fakultě. Jeho otec Antonín koupil statek v Padařově a kvůli smrti staršího syna Artura byl pro Alfonse konec se studiem. Šťastný tedy opustil Prahu. Jenže stále tíhl k poznávání a bez pevné ruky bylo jeho hospodářství terčem posměchu, že se o statek nestará a vynáší málo úrody. Vedla ho tedy jeho žena. Ve svých 35 letech se stal naplno sedlákem. Sousedé ale za ním často chodili prosit o radu ohledně věcí právních, hospodářských i lékařských. Zvolili si ho i jako starostu a tím byl třicet let.

Stanislav Fíla„Šťastný žil ve stavení, které dnes už nestojí. Měl tři dcery a syna, který brzy zemřel. Dcery se provdaly a z Padařova odešly. Statek se prodal. Lidé ale na Šťastného nezapomněli a v roce 1934 byl slavnostně položený základní kámen Domu Alfonse Šťastného, který nechala vystavět obec," shrnul Stanislav Fíla (72), pro kterého je historie rodného Padařova koníčkem a pokračuje ve vyprávění: „V tomto domě bývalo i muzeum, které zachycovalo Šťastného život. Jenže pak se zrušilo a exponáty skončily zřejmě v depozitáři Husitského muzea. Já muzeum ještě pamatuji. Bylo v jedné místnosti. Ve zbytku budovy byla pak kampelička, národní výbor a za války tady vytvořili dva byty pro lidi ze Sudet. Nakonec tam JZD mělo kanceláře. V expozici bylo i jeho křeslo. Říká se, že v něm padařovský prorok zemřel."

Přehnaný spořílek

Velikán měl povahu bouřliváka a i přes jeho zásluhy byl velice skromný. Často je ve vzpomínkách popisovaný jako přehnaný spořílek.

„Dočetl jsem se, že to byl pořádný skrblík. V Jistebnici bývala hospoda U Sýkorů. Chodíval tam a třeba celý den seděl o jednom pivě. Hospodský byl jeho kamarád, tak mu ho nakonec dal zadarmo. Celý den tam za ním chodili lidé prosit o rozumy," popisuje Jiří MáchalJiří Máchal z Makova, který pečuje o místní knihovnu.

„Žádný papír nevyhodil. Veškeré volné místo, i ten nemenší růžek, popsal. Chodil v ošuntělém kabátě a klobouku. Když někdo třeba zahodil starý deštník, tak ho sebral a nadával, jaká je to škoda. Prý také co jedl on, jedla i čeládka a veškeré své paměti psal v kuchyni," přibližuje knihovník s tím, že šetřil i na zemědělských strojích, které nakupoval. 

I jako starosta nevyhazoval peníze zbytečně oknem. Po vystavění železniční trati z Tábora do Písku chtěl, aby v Padařově vznikla zastávka. Dalo mu spousty práce, než docílil svého a sám daroval pozemek. Když byla hotová navážka a mělo se začít stavět, Šťastný žádal dráhy, aby domek samy postavily s tím, že obec pak náklady uhradí. Zastávka stála a starosta už psal žádost na ministerstvo o odpuštění nákladů s tím, že obec je chudá. Tak dlouho dopisoval, až žádosti bylo vyhověno a Padařovští nezaplatili ani krejcar.

O Alfonsi Šťastném je také známo, že byl zasazený proti církvi, ze které v roce 1869 vystoupil. Po jeho smrti byl proto pochován jako bezvěrec na jistebnickém hřbitově v části, kde spočinuli sebevrazi.

„Dne 8. listopadu 1913 o 7 hodině večerní skonal otec českého agrarismu Alfons Šťastný z Padařova čp. 11. Dne 11. listopadu konal se pohřeb. Rakev vezena byla na prostém selském voze s košatinou. Na dvoře jeho statku rozloučil se s padařovským prorokem předseda strany Ant. Švehla. Po něm ujal se slova místopředseda Dr. Viškovský. Buď sbohem náš selský proroku, buď s Bohem a drahá tebou milovaná země budiž ti lehkou," popisuje obecní kronika poslední rozloučení, jehož se účastnilo mnoho veřejných činitelů.

Proti militarismu

Zásluhy Alfonse Šťastného doopravdy potvrzují to, že jeho persona by neměla zůstat v zapomnění. Neustále bádající podivín často reagoval na germanizační snahy, zároveň odmítal soustředění části českých politiků na Rusko. V budoucnu předpokládal jeden světový jazyk, který by neodstranil národní mateřské jazyky. Nejvhodnější se mu zdála angličtina.

DŮM Alfonse Šťastného v Padařově, kde bývalo muzeum.

Byl také proti militarismu. V něm spatřoval příčiny bídy, a tak se stavěl za odzbrojení a mír v Evropě. Zapomenout nelze ani publikační činnost. Psal a na vlastní náklady tiskl Selské noviny. V okresních institucích zastával nemálo funkcí, například: ve školské radě, revizor pro účty okresní školní pokladny a založil zimní zemědělskou školu pro rolníky v Táboře.

Bouřliváka Alfonse Šťastného si můžete připomenout zítra od 10 hodin v Jistebnici a od 14 hodin vypukne slavnost u jeho pomníku v Padařově.

Alfons Šťastný

V RODINNÉM KRUHU. Na snímku je Alfons Šťastný se svojí rodinou.

• Narodil se 19. dubna 1831 ve Štěkni u Strakonic a zemřel
8. listopadu 1913 v Padařově.
• Český sedlák, publicista, zakladatel agrárního hnutí.
• Pochází z rodiny židovského obchodníka Jakuba Rosenauera, který se pak nechal pokřtít a přijal jméno Šťastný.
• Externě vystudoval gymnázium a také techniku ve Vídni, učil se u ranhojiče v Blovicích, zapsal se i jako posluchač lékařské a filozofické fakulty. Studia ale nedokončil a musel převzít statek v Padařově. Byl dvakrát ženatý.
• V roce 1869 vystoupil z církve a v Jistebnici založil Spolek přátel svobody svědomí, předchůdce Volné myšlenky (pozn.red: Antiklerikální a ateistické hnutí.
Usilovalo o odluku státu od církve).
• Aktivně pracoval také pro zdejší ochotníky, přičemž využíval známost z Eduardem Grégrem, politikem, novinářem a vydavatelem. Sám Šťastný patřil do křídla mladočechů.
• Byl starostou Padařova a poslancem Českého zemského sněmu. Bránil zájmy zemědělců a selského stavu. Založil Českomoravskou stranu hospodářskou, jejíž myšlenky pomohly k založení agrární strany.
Zdroj: Jistebnice, město husitského kancionálu