„Fara je opuštěná, církev ji skoro nevyužívá. Myslím, že by ji měla prodat obci, protože takto je neudržovaná, okna jsou zabedněná a padá nám na hlavu. To je škoda," říká obyvatelka Malšic, která si nepřála být jmenovaná.

Městys měl o faru zájem, ale vše skončilo po neúspěšných jednáních s Římskokatolickou církví. „Kvůli tomu, že církev fary hojně prodává, nabízeli jsme, že ji za rozumnou cenu koupíme, ale sdělili, že je pro ně stále významná. Mysleli jsme, že bychom tam udělali dům pro seniory nebo dům s pečovatelskou službou," prozradil místostarosta Petr Novák. Podle zastupitele, ředitele základní školy a výtvarníka Pavla Klímy má fara velikého genia loci.

„Interiéry jsou úžasné! Je škoda, že je takto vybydlená. Co vím, tak církev nemá peníze na opravu a už tam žádný farář nejspíš bydlet nebude. Na prodej či koupi mám rozporuplný názor. Bylo by dobře, aby tam vzniklo něco bohulibého, protože je to přece jen vedle kostela. Dům s pečovatelskou službou by pro mě průchodný byl, ale to je na církvi," komentoval Pavel Klíma. Krásný dům má opravenou pouze střechu, ač je to to nejdůležitější pro zpomalení chátrání.

„Tehdy jsme prodej řešili s farářem Václavem Hesem a shodli se, že by to byla škoda prodat. V dnešní době možných restitucí se neví, zda tam třeba nebude kancelář. Dům pro seniory se mi zdá ale nevhodný. Budova nemá parametry, jsou tam schody, nahoře jsou čtyři veliké pokoje a na jaře bývá ve sklepě kvůli nedalekému rybníku až půl metru vody. Přestavba by byla nákladná a myslím, že by bylo lepší postavit domov nový, přízemní," míní bechyňský páter Metoděj Zdeněk Kozubík, který o faru kdysi pečoval.

Sloužil i Herman

Podle něj do fary chodí lidé při mších na toaletu a dokonce tehdy uvažoval, že by na faru sehnal podnájemníky.
„Byli to ale lidé, kteří měli problémy s placením. To si nemůžeme dovolit. Křesťan neznamená automaticky slušný člověk. Než jsem našel vhodného podnájemníka, byl jsem z Malšic odvolán," popisuje. Dodal, že v teplých měsících chtěl v přízemí dělat také večery nad biblí. Vytápění v zimě je totiž složité.

„Osobně bych to neprodával. Je spousty možností, jak faru využít. Střecha je nová a peníze budova zatím nejí. Bude nutná generální oprava, ale není třeba rychle, stačí postupně. Bude záležet na táborských farářích. Standa Brožka je mladý, takže až se tady zorientuje, může s tím zkusit něco udělat," dodal Zdeněk Kozubík.
„Jsem tu dva roky, takže zatím nevím, co s tím. Nyní faru nevyužíváme a vše je otevřené. Církev by ji ráda využila, ale zatím chybí tahoun. Nápady uvítáme," říká Stanislav Brožka.

V místě vedle malšického kostela stála fara, dům čísla popisného 1, už v době středověku. Novou podobu dostala v roce 1739, v roce 1873 pak byla otevřená ta současná.

Na faře se vystřídali různí faráři, působil zde i Daniel Herman, bývalý katolický kněz a současný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. „Byli tu také polští kněží, ale s nimi lidi nebyli spokojení. Nebylo jim totiž příliš rozumět. Na faře také byly byty, bydleli tam například Boháčovi či Albrechtovi. Část zabírala knihovna, která je nyní ve staré škole," vzpomíná nejmenovaná sousedka.

David Peltán