Možná je to boj s větrnými mlýny. Hokejisté na ledě dvakrát týdně potí krev, ale vůbec není jisté, zda letošní sezonu dohrají.
Zatímco klub balancuje na hranici insolventnosti, fanoušci věří, že o svou zábavu nepřijdou. V ochozech jich ale v porovnání s loňským rokem podstatně chybí, byť se letos domácí zápasy hrají v sobotu a ne jako loni ve středu.

„Věřím, že se skóre vylepší jako loni,“ říká fanoušek Jaroslav Vaněk z Tábora.
Radní dnes jednají o uvolnění třímilionové podpory. „Zastupitelé ale žádali garance, aby městské peníze nebyly jedinými, které budou zachraňovat klub. Proto jsem v tutu chvíli dost skeptická, protože generální sponzor měl na účet poslat první dva miliony k poslednímu srpnu, ale dosud se tak nestalo,“ naznačila místostarostka Zuzana Pečmanová.

Tři miliony by na nějakou dobu pomohly s provozem, ne však s řešením dluhu, který si klub za sebou táhne. Hovoří se až o deseti milionech.
Jak zaznělo na tiskové konferenci, kterou klub minulý týden svolal, “osud hokejového klubu v Táboře se v současné době proměnil v jakousi hru o čas.“
„Jestliže se položí muži, mohlo by to mít dopad i na děti, protože by to mohlo odradit sponzory,“ připustil pro Deník Karel Klečacký, jenž je pověřen řízením klubu.

Osud hráčů teď drží v moci nejen sponzoři – českobudějovická firma SANIA, město a další drobní sponzoři, ale především solventní investor, který zalepí dluh. Jednání s ním nemá konce. Není proto divu, že se svým dílem nespěchá SANIA, ani město. Začarovaný kruh.

Vítězná lodička se vrátila na led

Tábor – „Hoši děkujem,“ začalo se v sobotu spolu s potleskem konečně ozývat z úst fanoušků pár vteřin před závěrečným hvizdem po úspěšném tažení Kohoutů proti Třebíči. Ze šesti kol vybojoval Tábor teprve druhé vítězství.

Skóre 5:1, kdy na domácím ledě pokořili Táboráci Horáckou Slávii Třebíč, divákům konečně udělalo tu pravou sportovní radost.
Možná se nakazili od samotných hráčů. Prý údajně od začátku zápasu hráli jinak než posledně, nechal se slyšet jeden z fanoušků. „No, kdo by taky hrál zadarmo,“ zněl jeho ironický dovětek k hodnocení výkonu. Snad už příslib peněz od sponzorů nebude jen planým poplachem jako dosud. I přes mnohé prohry skalní fanoušci svému týmu totiž věřit nepřestali.

„Je pravda, že chodí méně lidí než loni. Ale i přes neúspěchy tady neslyšíme, že by na ně nadávali. Naopak. Stále se opakuje: Věříme jim,“ promluvila o zákulisí Markéta od pultu občerstvení. A kde jinde než u piva by měla padat odborná analýza hry. Také tady by trenéři mohli nasbírat cenné rady, jak zdolat soupeře.

Ti, co víru v táborský tým neztratili, byli tedy spokojení. Možná sobotní úspěch přiláká do hlediště i další, kteří tentokrát zůstali doma. Některé jistě odradil vedle nejisté situace klubu osmibrankový debakl s Kadaní. Ostatně ani z ledu soupeřů se Kohouti nevraceli s výhrou, byť se zrovna poměřovali s potencionálními favority soutěže.
Tentokrát sobotní atmosféra sváděla k domněnce, že příští týden už by u stadionu nemuselo být lehké zaparkovat. A s pořádnou podporou diváků by se hráčům taky vrátila jistota, alespoň ta pro výkon, když finanční jim vedení klubu ještě nezaručilo.
Přestože tentokrát si cestu na táborský zimní stadion s několikatisícovou kapacitou našlo pouze 750 skalních fanoušků, znovu se ukázalo, že v Táboře je hokej nejpopulárnější zábavou.

Sobotní vítězství totiž konečně zase mohlo probudit tradici, kdy na led proti kotli fandů vypluje vítězná lodička hokejistů. Diváci si ji už právem zasloužili.

Pavlína Macelová