Celkem tři po sobě jdoucí týdny plašili sokolníci s dravci kolonii havranů na Pražském sídlišti. Původně dvoutýdenní experiment ve Zborovské a Buzulucké ulici se dočkal sedmidenního prodloužení, ale klid místním nepřinesl.

Jak sdělil Jiří Rozum z táborského odboru životního prostředí, z počátku mělo plašení silnou odezvu. „Havrani lokalitu rychle opouštěli, po několika dnech ani na stromy střežené káněmi neusedali,“ zmínil s tím, že domov monitorovali maximálně ze vzduchu.

PŘEVLÁDL PUD

Převládal však hnízdní pud a vazba na hnízdiště nad strachem. „Reakce na dravce ochabovala až do úplného vymizení,“ upřesnil Rozum.

V závěru experimentu už černého opeřence nedostalo z hnízdních stromů ani více káňat najednou.

V současnosti jsou na území Tábora asi tři stovky zahnízdění, což představuje více než dvacetiprocentní nárůst oproti loňskému roku.

SPRÁVNÝ ODHAD

S tímto výsledkem počítal myslivec a fotograf zvěře František Novotný. „Vypuzení havranů z těchto lokalit bylo předem neproveditelné,“ uvedl již v březnu.

V tak nepřirozených podmínkách podle něj není tento dravec schopen lovit. „Toto káně pro svoji klidnou povahu je vhodné pro začínající sokolníky. Přesto místo, kde se havrani v Táboře vyskytují, by nebylo vhodné ani pro lov-plašení jinými druhy dravců,“ dodal Novotný.

Nárůst populace však je podle Jiřího Rozuma shodný v obou táborských lokalitách, i v hnízdišti v Husově parku, který nebyl působení dravců vystaven. „Z toho lze usuzovat, že nárůst početnosti havranů je obecným trendem, s nímž plašení nesouvisí,“ uvedl Rozum.

Tento názor podporuje i obdobná gradace hnízdění v sousedním Sezimově Ústí. V řešené lokalitě je aktuálně téměř 180 hnízd. Jak již dříve uvedl sezimovoústecký starosta Martin Doležal na chytrého opeřence je těžké vyzrát. „Havrani jsou hodně sezónní záležitostí. Nemám, pocit, když jsme přestali aktivně zasahovat, že se snížil jejich počet,“ prozradil s tím, že Krajská veterinární stanice městu doporučovala udržovat starší populaci v klidu. Hnízdiště tak podle jeho slov zůstává stabilní a mladí ptáci se zde neusidlují díky přirozené hierarchii.

V urbánním prostředí jsou havrani podle ornitologů v bezpečí před predátory a mají dostatek potravy. Pomáhají nám s odpadky či larvami hmyzu na polích. Havrani jsou velmi inteligentní ptáci a starostliví rodiče. Křičí, kálí a stále se rozšiřují. Jak v Táboře, tak například v Sezimově Ústí se zalíbilo koloniím havranů. Lidé jsou na prozíravého ptáka krátcí, plašiče nefungují a zaručený recept na vyhnání „z ráje“ či důvod k přesunu ještě nikdo nenašel. Ani tento experiment, který jako první Tábor vyzkoušel v praxi, nezabral.