V jednom kostele fungovala pro děti výtvarná dílna, v dalším se muzicírovalo, modlilo, zpívalo, mluvilo, zvonily zvony. Nejen to čekalo na noční návštěvníky kostelů, neboť společným prvkem celého projektu bylo otevřít jindy nepřístupná zákoutí, nenásilně přiblížit křesťanství i kostelní symboliku. A ještě prezentovat kostely jako nedílného společníka života obyvatel s odkazem na jejich kulturní hodnotu.

„Tento kostel známe, ale nebývá běžně otevřený a hlavně nás lákala komentovaná prohlídka,"  zdůvodnil Tomáš Dončenko, proč s manželkou Alenou navštívili táborský klášter bosých augustiniánů s kostelem Narození Panny Marie na náměstí Mikuláše z Husi, který tradičně s kostelm v Klokotech lákal nejvíce lidí.

Táborský klášter nejdříve příchozím nabídl mši, již celebroval nový administrátor táborské farnosti Michal Pulec. Hodinu po otevření se pak slova ujala Líza Faktorová, která lidem vysvětlila ikonografii hlavního oltáře se sochou patrona řádu sv. Augustiniána. Z ústředního obrazu s výjevem narození Panny Marie rázem vystoupilo dosud neviděné a oku při běžné prohlídce zatajené. 

V děkanském kostele na Žižkově náměstí začali dětskou výtvarnou dílnou, již pořádala církevní škola Orbis Pictus, a krátce před půlnocí ukončili prohlídku společnou modlitbou.
Sedmiletý Vojta Lískovec z Tábora a čtyřletá Juliana Brynychová z Ratibořic byli zabraní do vystříhávání a lepení. Vyráběli si papírové vitráže, podobné těm, které viděli před sebou v hlavní lodi kostela. „V kostele už jsem byl, nejvíc se mi v tomhle líbí kazatelna," ukázal Vojta na bohatě zdobenou kazatelnu ve stylu baroka se sousoším Proměnění Páně.

Desítky lidí pak ve svém kostele vystoupaly až do věží, aby se na pomalu usínající město podívaly z výšky. Kdo chtěl rozjímat při modlitbě, dostal příležitost těsně před uzavřením kostelů. Na Táborsku se do celorepublikové Noci kostelů připojili v Táboře, Bechyni, Sezimově Ústí, Chýnově, Soběslavi, Hlavatcích, Chotovinách, Jistebnici, Malšicích, Mladé Vožici, Plané nad Lužnicí a Veselí nad Lužnicí.