Dnes je křižovatka zaslepená a končí u vlakové zastávky Řípec. Ne všichni ale asi vědí, proč se zde říkalo U Sloupu. Může za to kamenný historický rozcestník, který vedle křižovatky stále stojí. Byť nápisy s označením směrů už dávno chybí.

Jak se uvádí v Památkovém katalogu Národního památkového úřadu (NPÚ), kamenný rozcestník sloupového tvaru je datován do první poloviny 19. století. Objekt je významným dokladem dopravního značení v minulosti. Na sloupu pak byly tyto nápisy (popis ze starého EL): J. Hradec 23,4; N. Bystřice 40,0; Praha 110,3; Linec 132,3; Benešov 68,6; Tábor 22; Veselí 5, Budějovice 35,4; Okr. silnice Dráchov. Při dokumentaci této kulturní památky v roce 2006 už byly nápisy naprosto nečitelné.

Druhý památkově chráněný rozcestník na Táborsku se nachází na křižovatce pod Černými mosty v Táboře. Dlouho působil jako celkem nenápadný a opomíjený zašedlý sloup. Ale v roce 2018 prošel "očistou" a byl s velkou slávou znovu usazený.

Na křižovatku pod Černými mosty se v pondělí dopoledne vrátil rozcestník císařské cesty.
Císařský rozcestník je opět na místě

Rozcestník u Černých mostů je jednou z mála zachovalých dopravních značek v jižních Čechách na císařské cestě z Prahy do Vídně a Lince. Postupně tyto sloupy ustoupily plechovým dopravním značkám.

"Císařská silnice Praha - České Budějovice vedla až do roku 1753 východně od města Tábor a vlastně ho míjela. Táborští žádali roku 1650 císaře o změnu trasy tak, aby v úseku Náchod - Ústí (dnes Sezimovo) byla přeložena přes Tábor. Navrhované řešení bylo násilné, dopravně pochybené a bylo zamítnuto. Situace doznala změny až v polovině 18. století, kdy byla císařská silnice přesměrovaná na Jordánskou hráz a historického Tábora se tangenciálně dotkla. Křižovatka, ke které patří tento rozcestník, byla velmi významným dopravním bodem, kterým procházela cesta do Českých Budějovic, do Pelhřimova a také zde odbočovala cesta na Mladou Vožici. Význam posledně jmenované se poněkud oslabil na konci 19. století, po výstavbě železnice a mostu přes nádraží, kam byla přesměrovaná část dopravy. Křižovatka měla i hospodářský význam, a proto je s tímto místem spojené až dodnes používané označení Na mýtě. Přesné stáří rozcestníku neznáme. Setkali jsme se pouze s jedním časovým údajem, a sice 1. polovina 19.století," píše se k historii císařského rozcestníku v Památkovém katalogu. Původně nesl nápisy: Brno 163 km, Jihlava 76 km, Č. Budějovice 58 km.

Zdroj: Deník/Lenka Novotná