Přeložit, udělat další trojúhelníček, trochu lepidla, podržet, aby zaschlo a opakovat, vysvětlovala a pomáhala kolem sedícím dětem trpělivá Blanka Čítková z Meziříčí. Na stole před ní ležela hromada barevných sáčků od čaje. Pod dohledem maminky dvou synů z nich děti v dražické škole o vánoční dílně vytvářely před pár dny barevné hvězdičky podobné patchworku.

„Milujeme Vánoce, vždy jsem doma něco vyráběli a teď už nějaký ten rok děláme s maminkami takovou dílnu,“ vysvětlila Čítková ze Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ), které dílnu pořádalo. Kromě ní a ostatních členek Sružení se dílny, při níž se vyráběly vánoční dekorace účastnily i jiné maminky. Na ty se s důvěrou SRPŠ obrací a „povolá“ je na pomoc, když je jí třeba.

Pod rukama vznikaly na vánoční dílně papíroví andělíčci na zavěšení, brečťanové koule, svícny z čajových svíček, vánoční dekorace, zápich s použitím přírodních materiálů a další drobnosti.

Tato dílna byla, stejně jako vánoční jarmark, jednou z posledních akcí v minulém měsíci, pod jejíž realizací je roky podepsané fungující Sdružení rodičů a přátel školy. Zrodilo se na popud rodičů, kteří se rozhodli, že pořádáním akcí získají peníze na to, aby u školy vzniklo dětské hřiště s klouzačkou a prolézačkami. Členkami jsou maminky, jejichž děti navštěvují místní školku či školu, a jeho páteří je pětičlenný tým žen.

V čele sdružení došlo v loňském roce ke změně. Nyní ho má „na povel“ Kateřina Suchopárová. Nahradila předešlou předsedkyni Jaroslavu Novákovou.
„Syn navštěvuje tuto školu již posledním rokem, což byl důvod, aby za mě nová předsedkyně převzala pomyslné žezlo,“ vysvětluje Nováková.
Nová předsedkyně se do práce vrhla s vervou. „Katčin elán obdivuji. Letos se ji ohromně povedla drakiáda a odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Když se něco podaří, rozkřikne se to. Výsledkem byla vysoká účast dětí a rodičů na lampiónovém průvodu,“ chválila svou nástupkyni Nováková.
Stejně jako Suchopárová, i další maminky, jejichž děti přestanou školu navštěvovat, uvolní místo v hlavním pětičlenném týmu v radě novým maminkám. Od nich očekávají, že přinesou další nápady. Ani ve snu by je ale nenapadlo, že přestanou být aktivní. Za těch pár let, co jejich děti navštěvovaly školku i školu, si na sebe zvykly a stýskalo by se jim po sehraném kolektivu. Je pravda, že musely vzhledem k vytíženosti ošidit někdy trochu domácnost, ale rodiny si za ty roky zvykly a je jejich zájmy respektovaly.

„Chlapi mají svůj fotbal, hokej a další koníčky, do nichž jim my nemluvíme, oni zase naopak tolerují ty naše,“ zmínila Nováková. Ve dnech, kdy se konají akce pro děti, nestihnou někdy ani udělat oběd. „Když je akce v sobotu, navařím v pátek večer. Druhý den pak už jen ohřívám,“ vysvětlila svou strategii Andrea Skaláková, aby snad rodina doma nepostrádala ženskou ruku. Jinde vypomohou a oběd uvaří babičky.

Pomáhání je vlastně cílem sdružení. Svými aktivitami tak pomáhají škole a dětem. Podle učitelky Jaroslavy Mičíkové, která si sdružení nemůže vynachválit, je aktivita spolku hodna následování.
„Rodiče tak mají stále otevřenou cestu do školy, potkáváme se, můžeme se na sebe kdykoli obrátit, maminky toho pro děti dělají hodně a tak jim mohou jít příkladem. Lze je pouze a jen chválit za to, jak bezvadné věci vymýšlejí,“ nešetřila slova chvály Mičíková, která je v učitelském sboru pětatřicet let.

Maminky se snaží svými akcemi nejen vyplnit volný čas dětí, ale snaží se i finančně podpořit školku a školu. Prostě jim trochu přilepšit.
Díky své aktivitě přispěly na zaplacení autobusu na výlet, na letní tábory se nakoupil nějaký materiál, škola mohla pořídit vybavení do kuchyně i obohatit knihovnu novými tituly. Maminky pomohly financovat i vstupy do divadel, exkurzi do Prahy, zakoupení odměn na soutěž ve vybíjené. Díky nim mohla škola koupit do družiny stolní fotbal i občerstvení na den dětí. A to jen část zásluh, které poctivě eviduje ředitel dražické školy s 55 žáky Petr Mrzena.

Hmatatelné výsledky dokonalé souhry a symbiózy celého sdružení ocenili návštěvníci prvního adventního jarmarku. Na výrobky, do nichž šikovné a manuálně zručné maminky investovaly nejen čas, ale své finanční prostředky, stáli frontu. Nákupem tak přispěli na všechny děti navštěvující místní školu a školku. A to je a zůstane hlavní důvod vzniku a fungování Sdružení rodičů a přátel školy.

Bez dokonalé spolupráce se školou by to nešlo. Na různé aktivity nechává pro desítky aktivních rodičů a dětí ochotně otevřené dveře.
„Ale to není všechno. Musíme pochválit vstřícnost vedení školy. Při konání dílen, kde si děti během dopoledne vyrobí něco zajímavého, mají zajištěn nejen dostatek tekutin, ale i pro některé úplnou samozřejmost – světlo a teplo,“ pochvalovala si na vánoční dílně Suchopárová.

Dveře do dražické školy jsou otevřené i pro ty, kteří do školy už nebo vůbec nechodí.
„Když něco pořádáme, máme připravené letáčky a kdo přijde, bude vítán,“ nabízí Suchopárová.
Vrcholem a hlavním tahákem všech akcí pořádaných sdružením je školní ples.
„Na něm se podílejí všichni rodiče. Aby z něj byl co nejvyšší výnos a samozřejmě nejnižší náklady, tombolu rodiče zajišťují z vlastních zdrojů. Každý přispěje něčím,“ vysvětluje Suchopárová strategii jak získat co nejvíce finančních prostředků pro samotné děti.

Pro Dražické to není honba za penězi. V dnešní uchvátané době se lidé dost často jen míjejí a mnohdy nemají čas si společně sednout, dát si kávu a poklábosit. V Dražicích se i díky Sdružení rodičů a přátel školy potkávají, stmelují. A to s tak potřebným úsměvem na tváři.

Pavlína Macelová