Všude skloňovaná hospodářská krize a nový zákon o výkupu kovového odpadu zavařuje sběrnám druhotných surovin. Výkupní ceny barevných kovů, papíru nebo litiny klesly za dva měsíce o více než polovinu.
Nízké výkupní ceny druhotných surovin zasáhly i do životů takzvaných kárkařů.
„Je to hrůza tohle. Život mi na tom nestojí, ale byl to dobrý přivýdělek.
Asi s tím skončím,“ posteskl si A. R., který kovy sbírá po městě pravidelně již několik let.
Provozovatelé sběren se shodují, že tito lidé za občany i pořádkové služby město uklízejí. Jediné, co za to vždy měli, byla nějaká ta stokoruna. Nyní se jim vůbec nevyplatí vylézat z domu a s největší pravděpodobností dojde i k nárůstu černých skládek.


Může za to krize
Romana Kapounová, jež vlastní výkupnu železného šrotu a barevných kovů v Klokotech, vidí problém poklesu cen, stejně jako ostatní výkupci, v hospodářské krizi i v zamýšleném zákoně o výkupu kovů.
„Hutě a slévárny jsou plné, nemají odbyt, protože strojírenské a automobilové společnosti pozastavují výrobu. Tím zároveň kovový odpad neprodukují. Je to začarovaný kruh. Tržby klesly o 50 až 70 procent, lidé přestávají s odpady chodit, jsou zklamaní. Za dvanáct let je to největší krize, bojím se, zda firma přežije,“ říká.
Obavy jí nahání začátek příštího roku. Jestliže začne platit nový zákon o výkupu, krachnou sběrny úplně. „Fyzickým osobám nebudeme moct dát peníze; kdo sem ale odpad zadarmo přiveze? Chápala bych, kdybychom větší částky museli proplácet přes účet, ale takhle…“ hněvá se Kapounová. Zákon podle ní znemožní malým živnostníkům činnost. Velký vliv na provoz sběren a firem zabývajících se likvidací odpadů bude mít i zdražení elektrické energie.
Litina se vykupovala za šest korun, nyní za 1,50 Kč za kilogram. Plech ještě v létě odběratelé vykupovali za tři koruny, nyní už za pouhých 50 haléřů. Všichni se shodují, že za pokles cen může nízký odbyt. Někteří však stále doufají, že se situace ustálí a po současném kolapsu začnou mít slévárny opět hlad. S napětím očekávají růst výkupních cen, i když nepředpokládají stejné hodnoty.
„Soukromí živnostníci, třeba klempíři, si dokonce kusy mědi schovávají na zahradě v domnění, že je za půl roku prodají mnohem dráž,“ doplnil majitel táborské sběrny Pavel Skala s tím, že se ceny surovin odvíjejí od londýnské burzy.
Dobré časy možná skončily i Josefu Císlerovi ze sběrny firmy Šropatex v Táboře. Podle jeho slov vydělával měsíčně i 270 tisíc korun – jeho měsíční výdělek v poslední době však nepřekročil 23 tisíc.
„Kárkaři už pomalu nejsou; lidi se snad odnaučili krást a nic nevozí,“ uvedl Císler a dodal, že korunu tomu všemu dodá novela zákona o odpadech, která sběrny surovin možná uzavře úplně.

Daniel Vacek

David Peltán