Pískovna Řípec by měla nahradit pískovnu v Plané nad Lužnicí, která bude dotěžena v roce 2020 či 2021. Akciová společnost Českomoravský štěrk by v nové lokalitě poblíž obcí Řípec a Dráchov mohla začít těžit už za dva roky. Obyvatelé Dráchova, vesnice poblíž Veselí nad Lužnicí, se ale obávají hluku, zvýšeného provozu i prachu. Požadují proto přemístění vjezdu a výjezdu z pískovny.

Starosta Petr Tesař s těžební společností intenzivně jedná. „Měli jsme hned několik připomínek. Českomoravský štěrk přislíbil, že nám v některých bodech vyjde vstříc,“ objasňuje a jedním dechem dodává, že jim společnost vyhověla například v rozšíření protihlukových valů.

„Chápu, že když se někde ložisko vyčerpá, tak se musí začít jinde, ale já i zastupitelé chceme, aby těžba zasáhla obyvatele Dráchova i Řípce co nejméně. Proto bojujeme za to, aby nákladní auta vyjížděla co nejdále od naší vesnice, tedy na silnici první třídy,“ vysvětlil, proč požaduje, aby vozy plné vytěžené hmoty směřovaly přímo na silnici I/3 a ne na silnici II/159.

„Na krátkém úseku silnice II/159 od křižovatky Od Sloupu k Dráchovu chodí lidé k vlakové a autobusové zastávce, ale i rekreanti z blízkých kempů a hotelu,“ vysvětlil Petr Mikeš, jeden z místních obyvatel, proč by také upřednostnil výjezd na silnici první třídy.

Tisková mluvčí HeidelbergCement Nikola Davidová ale argumentovala, že dle vyjádření Policie České Republiky je v souladu s obecnými zásadami bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vždy upřednostňováno připojení na komunikaci nižšího dopravního významu.

UKRÝVALY SE TU TANKY
Pískovna Řípec má zajímavou historii. Podle Pavla Vlčka, který v šedesátých letech přebýval v Dráchově, se jednalo o strategické místo. „Sověti zde měli tanky zakopané na většině území plánované pískovny. Písek vojákům dopřál snazší vybudování potřebné infrastruktury. Byl jsem při tom, když z lesa, kde se má těžit písek, odjeli. Nepřekvapilo by mě, kdyby po pobytu sovětských vojsk zůstala zapomenuta munice,“ zamýšlí se Pavel Vlček.

Podle Nikoly Davidové se přítomnost nevybuchlé munice neprověřovala. „Její výskyt mimo známé plochy v České republice, jako jsou vojenské újezdy nebo dopadové plochy střeleb, je vysoce nepravděpodobná,“ vyjádřila se.

Dokumentaci k vyhodnocení vlivů na životní prostředí předložil Českomoravský štěrk před rokem, ale kvůli připomínkám občanů i ochranářů životního prostředí ji musel přepracovat. Nyní se čeká na vydání stanoviska Ministerstva životního prostředí.

DOBÝVACÍ PROSTOR
Plocha dobývacího prostoru Řípec činí 76 hektarů. Území těžby zabírá 49 hektarů. Jde o prostor při hlavní silnici Veselí nad Lužnicí – Soběslav, dále ho vymezuje silnice Jindřichův Hradec – Týn nad Vltavou a Lužnice. Společnost Českomoravský štěrk plánuje získat 250 tisíc tun štěrkopísku ročně. Těžba má trvat 12 let.