Odborné rady Deníku poskytla garantka portálu MedicSpark.cz, lékařka Zuzana Kožlejová. Ta upozorňuje, že letní období je typicky spojováno nejen s odpočinkem a cestováním, ale také většinou horkým počasím a spoustou aktivit. „Zdravotní problémy nás však mohou potkat kdykoli a kdekoli, zejména nám mohou znepříjemnit dlouho plánovanou dovolenou,“ upozorňuje.
Nejčastěji se jedná o problémy, jako jsou:
● dehydratace,
● průjem a zvracení,
● horečky,
● úpal,
● alergické reakce,
● zranění.
Lidé si často podle Kožlejové v takových extrémních podmínkách neuvědomují, že pijí málo tekutin, a mylně se domnívají, že jejich pitný režim je dostatečný. „K dehydrataci se však postupně nabalují další zdravotní problémy. Tekutiny z těla totiž ztrácíme nejen močením, ale také dýcháním, pocením a stolicí. Potřeba vody se násobí při fyzické aktivitě,“ vysvětluje dále lékařka.
Dehydratace spojená se zažívacími potížemi je během léta jedním z nejčastějších důvodů vyhledání lékařské pomoci nebo hospitalizace.
„Průjem a zvracení prohlubují negativní vodní bilanci. Je nutné znatelně zvýšit příjem tekutin, jinak hrozí narušení vnitřního prostředí a nutnost hospitalizace. Pokud se dehydratace přidá k chronickému onemocnění, se kterým se člověk dlouhodobě léčí, mohou nastat závažné komplikace,“ doplňuje Zuzana Kožlejová.
Další specifickou skupinou jsou podle lékařky zejména děti a starší lidé, kteří jsou odkázaní na pomoc druhých.
„Zajistěte jim proto přísun tekutin, neustále jim nabízejte vodu a hlídejte, jaké množství vypijí. Starší lidé totiž nepociťují žízeň tak jako v mládí a v produktivním věku, takže u nich snáze dochází k dehydrataci. Nezapomeňte, že základem pitného režimu je pitná voda, nikoli slazené nápoje,“ upozorňuje odbornice.
Dalším pravidlem je přiměřený pobyt na slunci a nezbytná ochrana pokožky. „Vyhýbejte se pochybným vodám, potravinám a aktivitám. V teplých měsících se setkáváme s mnoha infekcemi souvisejícími s koupáním, nesprávným skladováním potravin nebo špatnou hygienou. Zvýšená teplota až horečka může být jedním z projevů infekcí. Při infekcích se objevuje také slabost, únava a bolesti svalů nebo kloubů, potíže s močením nebo průjem a zvracení,“ popisuje nepříjemné příznaky.
Lidé by se tak měli vyhýbat pofiderním stánkům, kde opravdu neví, jak je zajištěna hygiena. Klidné chvíle odpočinku může znepříjemnit i bodnutí hmyzem. „Pokud je však spojeno s alergickou reakcí, může být i životu nebezpečné. V takovém případě je třeba okamžitě zavolat lékařskou pomoc. Při cestách do exotických destinací si předem přečtěte informace o potřebném očkování. Také vaše cestovní lékárnička by měla být o něco větší,“ podotýká Zuzana Kožlejová.
Co si zabalit do cestovní lékárničky? „V první řadě osobní léky, pokud se léčíte s nějakým onemocněním. Klidně si přibalte větší množství pro případ, že se cesta prodlouží,“ uzavírá s tím, že pokud se lidé necítí dobře a zdravotní potíže přetrvávají, neměli by odkládat návštěvu lékaře.
Ve vaší lékárničce na dovolenou by neměly chybět následující věci:
● rehydratační roztoky, např. Enhydrol, Kulíšek,
● léky proti bolesti, např. ibuprofen, paracetamol, diklofenak,
● léky proti teplotě, např. paracetamol, ibuprofen,
● léky proti nadýmání a křečím, např. buscopan, simetikon (např. Espumisan, Sab Simplex), drotaverin (např. NO-SPA),
● léky proti průjmu, např. střevní adsorbencia - živočišné uhlí, diosmektit (Smecta), střevní dezinfekční přípravky, např. Enditril,
● léky proti zácpě, např. glycerinové čípky, laktulóza, vláknina psyllium,
● léky proti nevolnosti a pálení žáhy, např. Maalox, Gaviscon, Kinedryl,
● léky proti alergickým reakcím, antihistaminika, např. cetirizin,
● kapky do očí, uší a nosu,
● zdravotnické prostředky k ošetření poranění - dezinfekční roztok, náplasti, obvazy,
● přípravky pro ošetření po bodnutí hmyzem, např. Fenistil a Dapis gel, acetátová mast,
● opalovací krém s ochranným faktorem SPF, pro osoby se světlou nebo citlivou pokožkou s vysokým stupněm ochrany.