Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Domov dětem zabrali Němci, pak komunisté

Tábor – S historií Českobratrské církve evangelické je spjatý dům ve Smetanově ulici, známý dodnes pod názvem Masarykův domov, od jehož založení uplynulo devadesát let. Poskytoval útočiště nemajetné mládeži, tedy alespoň do doby, než ho za války zabrali Němci.

4.9.2014
SDÍLEJ:

Ondřej Soběslavský.Foto: Deník/Kateřina Krejčová

Učňovský a studentský domov jim byl totiž trnem v oku. Jak si zaznamenal do pamětí tehdejší farář Bohuslav Souček, nacistickému hnutí nešlo tolik o zfanatizování dorostu vlastního jako o zlomení mládeže národů jiných. „V roce 1940 se začaly po Táboře trousit zprávy, že Němci se zajímají o Masarykův domov. S okamžitou platností byl domov pro účely Německé říše zajištěný 19. prosince téhož roku."
Učni i církev tak museli domov opustit. „Z domova se stalo středisko, které slouží k poněmčování a konají se zde schůze nacistických důstojníků. V sále je putyka a kasino, kde se prý prodávalo pivo nejdéle do noci v celém Táboře," vypráví farář Ondřej Soběslavský. Podotkl, že děti byly ubytované v domě u Tržního náměstí.

Na konci roku 1945 je domov prázdný a na své místo se se studenty vracejí i ozdobné reliéfy na fasádě od Františka Bílka. Ty sbor před Němci ukryl v dnešní prodejně potravin Setunský. Po čtyřech letech ale přichází další zklamání. „V roce 1949 musela církev zastavit všechnu výchovnou práci a do domova se nastěhovaly instituce s „komunistickou licencí" a také studentky zdravotnické školy. Farářovi tady nechali stále byt, a to do roku 1962. Pak si sbor musel od města koupit v roce 1962 dům v Bílkově ulici," sdělil k historii Ondřej Soběslavský.

Masarykův domov využívali pionýři, jenž se při užívání drželi hesla „Z cizího krev neteče" a církvi se vrátil až po revoluci. Za opravy zaplatila sedm set tisíc korun a nyní je v něm třída církevní školky, ordinace, středisko pro práci s problematickými dětmi a evangelická církev v něm pořádá besedy a různé programy pro mládež.

Vznik domova

V roce 1912 přichází do Tábora farář Bohuslav Souček. A protože pochází z bohatších poměrů, kupuje vilku, kterou promění na Domov Komenského, kde žijí děti, co přišly o rodiče. Tím ale jeho samaritánství nekončí. V roce 1924 začíná stavba Masarykova domova, kterou farář z většiny financuje. Dohlíží v něm na mladé přicházejících do města za vzděláním. Vzniká i prostor pro život sboru. „Měl názor, že nejlepší investice majetku je církevní práce. Nevím, kdo by se toho dnes odvážil," směje se Ondřej Soběslavský.

Na jeden rok prožitý v Masarykově domě zavzpomínal v dopise pro doktorku Věru Soběslavskou Lubomír Tvrzník z Jistebnice.

Psal se rok 1938 a jako tercián navštěvoval reálné gymnázium. Tehdy ve studentském a učňovském domově bydlel i farář Bohuslav Souček a nechyběl ani byt pro správce, Františka Lutovského. Oba pánové měli velkou autoritu. „Nezískali si ji nějakým přísným nebo direktivním jednáním. Dění v domově pozorovali zpovzdálí a do našeho života zasahovali nepozorovaně. Snad jim to umožnila velmi slušná povahová úroveň studentů. Nepamatuji se, že by někdo zadal sebemenší příčinu k závažným opatřením," začal své vzpomínání František Lutovský.

Privátní ajnclíky

Od obou bytů se táhla chodba, kde byly pokojíky pro studenty. Těm privátním, tedy pouze pro jednoho, se říkalo „ajnclíky". V suterénu pak byla jedna velká místnost s jevištěm sloužící jako jídelna a jedna menší. Tam vedl farář Souček nedělní bohoslužby a nechyběla v ní knihovna. Suterén také mnohdy provoněl kulinářský um zdejších kuchařek. „Těm jsme říkali tetičky. Byly to hodné, většinou starší paní. Měl jsem s nimi pouze jediný konflikt, když jsem hodil dovnitř oknem papírovou vlaštovku. Ta ale elegantně obletěla kuchyni a přistála v kastrole s rajskou omáčkou."

V domě byl daný jasný režim, o osobní volno ale studenti nouzi neměli. O zimních večerech chodili na hokej a fandili DSK Tábor. Klub byl účastníkem nejvyšší celostátní soutěže a vstupné bylo čtyři koruny. Na tehdejší poměry tedy hodně vysoké, ale studenty na ně pořadatelé často pouštěli zadarmo. Ne všichni, kteří na něj měli propustku, tam skutečně zavítali.

„Ti starší chodili do Krčmy, kde se posadili a cítili se dospělými. Nebylo v tom však žádné velké nebezpečí, protože tenkrát se nehledělo na tržbu za každou cenu. Žádný číšník nedal nedospělci více než jedno velké pivo," zaznamenal ve vzpomínkách Lubomír Tvrzník.

Sudetští uprchlíci

Popsal i mobilizaci v roce 1938, kdy všechny uličky od domova směrem k hlavní třídě byly plné vojáků. Ti zvědavým klukům ukazovali různé zbraně a dovolili jim si hrát s koňmi.

Další zápis už ale není tak veselý. Zachycuje průvody uprchlíků ze Sudet. „Vždycky kolem sedmnácté hodiny proudily Bílkovou ulicí průvody lidí, které Němci vyhnali. Šli pěšky od Velenic a Nových Hradů do vnitrozemí. Vždy šel otec, který měl přes rameno ranec s peřinami a kufr, matka vedla za ruce děti. Těžko říci, jak tu dálku ušly. V té době jsme se museli rychle navečeřet, abychom pro uprchlíky uvolnili sál."

Rok, který Lubomír Tvrzník v domově prožil, byl plný zážitků. „Společnost lidí nás hodně naučila, a to i přes hodně pohnutou dobu v příjemném prostředí. Největší podíl na tom mají správci domova a jejich citlivý přístup ke všem, kteří v domově žili."
Na začátku války Masarykův domov zabrali Němci.⋌

Autor: Kateřina Krejčová

4.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Starosta Jiří Fišer dorazil volit už sedm minut po otevření volební místnosti.

Starosta odvolil mezi prvními. Na koloběžce

Výprava Karate-P-Klubu na Národním poháru v Kadani.

Závodnice Karate-P-Klubu loupily cenné kovy v královském městě

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Víkend na Táborsku: dechovky v Zálší či pivní slavnosti v Plané

Táborsko – Jakkoliv jsou hlavním tématem dění na Táborsku volby, chybět nesmí ani bohatá nabídka zajímavých akcí. Vyberete si?

OBRAZEM: Cyklisté Klíčku mají za sebou nejlepší závod

Tábor - Cyklisté z Klíčku mají za sebou účast na 5. mistrovství ČR v závodech na horských kolech pro mentálně postižené.

Hokejový kraj má o víkendu nabitý program, Tábor i Soběslav hrají dvakrát

Tábor - Krajská hokejová liga o víkendu využije k urychlení svého programu páteční termín.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení