Dominikova záliba v rychlých strojích je na první pohled evidentní. Už v šesti letech sedl na motorku a začal jezdit motokros. Rok na to přesedlal na motokáru a ve své kategorii kadetů boduje na různých kláních. I když letos má Dominik Hodač, žák šesté třídy sezimoústecké Základní školy na Školním náměstí, smůlu. Z kadetů vyrostl a do juniorů mu schází dovršených třináct let. Když však posloucháte jeho odhodlání, příští rok to bude chtít určitě svým soupeřům zase pěkně nandat.

Jak rychle jezdíš? Jakou nejvyšší rychlostí jsi kdy jel?
Asi sto kilometrů v hodině. To bylo s mojí motokárou. Jednou jsem ale zkoušel i tu větší, a s ní jsem jel asi sto dvacet.

Kdo tě k motokárám přivedl?
Přivedl mě k nim děda. On sám také ještě občas jezdí. Já jsem vlastně nejdřív jezdil motokros, asi od šesti let, ale mamka se o mě bála, zdálo se jí to moc nebezpečné, tak jsem přesedlal na motokáry. Děda jel zrovna nějaký závod, my se na něj šli podívat, mně se to moc líbilo, a už to bylo.

Takže děda. To jsi začal jezdit na té jeho, nebo museli rodiče pro tebe pořídit nějakou jinou?
Dostal jsem novou. Moje první motokára byla MS Kart, druhá taky, třetí byla Interpid a moje čtvrtá, na které teď jezdím, je Toni Kart.

S jakým jezdíš startovním číslem a jakou má tvůj stroj barvu?
Jezdím se sedmapadesátkou, to je moje startovní číslo. Moje motokára má zeleno-bílo-červenou barvu. Tady si ale barvy nemůžete vybírat. Ty se takhle dělají.

Kde se takovéhle stroje kupují?
Ve speciálních prodejnách, nebo se také dají koupit na závodech.

Kde trénuješ? Za jakou jezdíš stáj?
Já jezdím sám. Máme svého mechanika Lukáše Vláška, ale trénuju s tátou a dědou. Nejčastěji jezdíme na dráhu do Písku a taky, když jedeme na nějaké závody, tak tam v průběhu víkendu trénuju. Další dráhy jsou ještě ve Vysokém Mýtě, v Sosnové, České Lípě a v Chebu, nebo se dá taky jezdit do Brucku v Rakousku.

Jak často trénuješ?
Jak kdy, většinou tak jednou za měsíc, když se ale připravuji na závody, tak i častěji. A jak už jsem říkal, trénuju i na závodech a ty jsou někdy i čtyřikrát do měsíce.

Co dělá váš mechanik? Je to podobné jako při závodech Formule 1? Uprostřed jízdy k tobě přiběhne tvůj mechanik, rychle ti vymění kola, ty pak pokračuješ v jízdě…
Tak se to nedělá. On vymění kola před závodem, nafoukne je, zkontroluje, jestli je všechno v pořádku, prostě dělá motokáře servis.

Pověz mi něco o tvých úspěších? Co už jsi všechno vyhrál?
Na mistrovství republiky jsem skončil na třetím místě, v Karting Cupu jsem dojel na celkovém prvním místě a v Itálii v motokáře Tony Kart s motorem Vortrex jsem byl druhý.

S motorem Vortex? Co to znamená?
Motokáry mají podvozek, do kterého se vsazují motory. Jejich výkon má určité hodnoty. A pro jednotlivé kategorie jsou přesně předepsané hodnoty obsahu motorů. Já jako kadet nemůžu mít silnější motor než je předepsaný. A ten můj typ motoru je Vortex.

A co se chystáš pokořit tenhle rok?
Tenhle rok mám smůlu. Z kategorie kadetů už jsem vyrostl, ale aby se ze mne stal junior, musí mi být třináct let. Jenomže to mi bude až o prázdninách, což už je většina závodů pryč. Takže se mi ani letos nevyplatí trénovat.

Ty ani netrénuješ? Proč? Vždyť je to přeci tvůj koníček. To ta tvoje motokára doma zahálí?
Tenhle rok je to zbytečný. Když nezávodím, nemám co vyhrávat, takže je zbytečný i trénovat.

A nebojíš se, že za ten rok vypadneš z formy?
Možná trochu jo, ale já to zase doženu. Natrénuju. Navíc už budu mít jinou motokáru, s větším obsahem, protože už budu patřit mezi juniory. Tu nejspíš dostanu pod stromeček.

Kdy se začíná s tréninkem? Jakmile sleze sníh?
Když je hezky, začne se trénovat.

Když jsi byl tak úspěšný v kadetech, myslíš, že budeš stejně dobrý i v juniorech?
To ne, určitě ne hned. Jednak budu nejmladší a určitě tam bude větší konkurence.

Máš nějaký svůj vzor?
Mám vzor, ale ne v motokárách. Obdivuju Lewise Hamiltona, závodníka Formule 1.

Chtěl bys jednou přesedlat na formule?
Asi jo. Oni všichni závodníci Formule 1 začínali na motokárách.

Nebojíš se té rychlosti?
Ne. Když bych měl strach, nemohl bych jezdit.

Jakou důležitou vlastnost by měl mít úspěšný závodník na motokárách?
Nejdůležitější je umět projet zatáčky. Vědět přesně, jakou rychlostí se ještě dají projet, aby člověk nevypadl z dráhy, ale přitom neztratil čas. Závodník se musí umět dobře soustředit.

Když chceš jednou jezdit formule, kde se na to dá trénovat?
Musel bych jezdit jenom v Itálii nebo prostě v zahraničí, abych se někam vypracoval. Tam bych musel vyhrávat a kdyby si mě tam vybrali, mohl bych pak do formule. Tam přes nižší kategorie se vypracovat až k Formulím 1.

Měl jsi jako malý kluk nějakého předchůdce motokáry, třeba šlapací autíčko?
Šlapací ne, měl jsem elektrický jeep, nebo co to bylo. To bylo takové auto pro děti.

Řekni mi ještě, proč jsou lepší motokáry než motorky?
Prostě mě to víc baví. Ještě když jsem jezdil na motorce, tak mamka viděla patnáctiletý kluky na závodech, jak spadli, jeden měl něco s páteří, druhej zlomený obě ruce a k tomu nám malejm ti starší skákali přes hlavy. Tak se mamka bála, takže vlastně takdy trochu kvůli ní (smích).

Co úrazy na motokáře? Ty nebývají tak časté?
Tak často ne, ale už jsem taky jeden zažil. Převrátil jsem se a pak mě bolela ruka.

Ty musíš mít asi nějakou speciální výstroj. Co do ní patří?
Helma, límec na krk kvůli páteři, kombinéza z nehořlavého materiálu, chrániče na žebra a speciální boty.

Co když to s tou formulí nevyjde? Už jsi přemýšlel, čím bys chtěl být, když nebudeš závodník Formule 1?
Zubařem. Pořád říkají, že je jich málo, takže si myslím, že bych se v tomhle oboru mohl dobře uplatnit.