Píše se rok 1863 a ve švýcarské Ženevě se formují první kroky, které později vedou ke vzniku Mezinárodního hnutí Červeného kříže, a rok nato k přijetí Ženevské úmluvy. Ta měla zlepšit osud raněných v polních armádách.

Impulsem k vytvoření červeného kříže bylo utrpení desetitisíců v bitvě u Solferina. Také dnešní organizace působí v ozbrojených konfliktech a snaží se o to, aby se i ve výjimečných podmínkách dostalo každému odpovídající zdravotní péče, což je jeden ze základních úkolů Červeného kříže.

Dárcovství krve

Oblastní spolek funguje i v Táboře v Kvapilově ulici. Jedním z jeho úkolů je podle ředitelky Marie Šticové také nábor a propagace bezpříspěvkových dárců krve.

Zapojila se do něj například devětadvacetiletá Michaela Ferešová z Tábora. „S dobrovolným darováním krve jsem začala před osmi lety, inspiroval mě v tom můj bratr," vypráví Michaela Ferešová, která má na svém kontě čtrnáct odběrů. Ráda by stíhala čtyři odběry za rok, ale je příliš pracovně vytížená.

„Na odběry chodím proto, že ráda pomáhám ostatním lidem a doufám, že když bych třeba krev potřebovala já, našel by se někdo, kdo by mi ji věnoval," míní Michaela Ferešová.

Z jehly ani krve strach nemá. Poté, co si prošla vyšetřením lumbální punkcí, už ji nic nemůže překvapit. „Mám skvělý pocit, když vím, že moje krev může někomu zachránit život," dodává.

Červený kříž v Táboře se však věnuje také dětem a mládeži. Učí je základy první pomoci a připravuje je na situace, které nejsou obvyklé. Proškolení malí zdravotníci tak umí ošetřit zranění či zavolat záchranáře.

„Třikrát v týdnu otevíráme také ošacovací a humanitární středisko, do něhož nám lidé kromě vysloužilého, ale zachovalého oblečení, mohou nosit i ručníky, boty, hračky či spací pytle," poznamenala ředitelka Marie Šticová.

Podle ní středisko ročně navštíví kolem tří tisíc lidí. Jsou mezi nimi bezdomovci, samoživitelé, zdravotně postižení či propuštění z výkonu trestu. V loňském roce evidovali celkem 315 klientů, kteří si pro věci přicházeli s potvrzením ze sociálního odboru městského úřadu či úřadu práce.

„Zájem o okamžitou materiální pomoc má vzrůstající tendenci. Některé věci si proto odváží také Diakonie Broumov, jenž je pak předává potřebným," upřesnila ředitelka oblastního spolku.

Oblečení však putovalo i postiženým do Lužnické ulice, do části zvané Fišlovka. V ní koncem září začalo hořet v jednom z bytů a pomoc tehdy potřebovalo 113 lidí, kteří museli být z domu evakuováni.

Kromě těchto činností táborský Červený kříž pořádá i příjemnější záležitosti. Jsou jimi například rekondiční pobyty a jednodenní výlety pro seniory. Ti se při této příležitosti podívají do různých měst v České republice a někdy dokonce i do zahraničí.

Chuť pomoci

Táborský spolek přibírá neustále nové členy. „Připojit se k nám mohou všichni ti, kteří mají zájem a hlavně chuť pomáhat a pracovat, když je potřeba," doplnila Marie Šticová s tím, že pod oblastní spolek patří pět místních skupin, v nichž je okolo sta členů, například Vodní záchranná služba Českého červeného kříže Soběslav či Místní spolek Českého červeného kříže Veselí nad Lužnicí.

Historie ČČK

• 17. února 1863 – v Ženevě se na první schůzi setkávají ženevští občané Henri Dunante, Moynier, Dufour, Appia a Maunoier. Rozhodli o ustavení stálého mezinárodního výboru pro pomoc raněným vojákům

• Uznání se této snaze dostalo na podzim téhož roku. Mezinárodní konference za účasti zástupců 16 států uznala tento výbor jako specifickou mezinárodně působící instituci – dnešní Mezinárodní výbor Červeného kříže – a vyzvala k zakládání národních společností

• 6. února 1919 – oficiální datum založení Československého červeného kříže, jehož předsedkyní byla Alice Masaryková. V tento den žádosti o vytvoření nové organizace podepsal prezident Tomáš Garrigue Masaryk

• 300 tisíc zaměstnanců a 90 milionů členů má dnes tato celosvětově působící humanitární asociace

• čtvrt miliarda – tolika lidem pomůže každý rok

• 1997 Morava – při katastrofálních povodních na Moravě poskytl materiální pomoc: devět tisíc tun materiálu, přímou finanční pomoc pro 15 200 rodin, finanční pomoc k obnově bydlení 923 rodinám, vybudoval sedm domů s pečovatelskou službou v postižených oblastech. Vše za více než 500 milionů. Obdobně obstál i při povodních, k nimž došlo o pět let později

• táborský spolek má 100 členů

Bitva u Solferina

Bitva u severoitalského Solferina vypukla v roce 1859 a byla součástí války Rakouska s Itálií a Francií. Rakouský císař, český a uherský král František Josef l. do ní postavil devět armádních sborů se 170 tisíci muži a 500 děly proti spojeným vojskům francouzského císaře Napoleona III., která měla 150 tisíc vojáků a 400 děl. Proti sobě ta na frontě bojovalo více než 300 tisíc mužů na frontě delší než 15 kilometrů. V bitvě zemřelo 40 tisíc vojáků a stejný počet byl zraněných.

Henri Dunant

(8. 5 1828 – 30.10 1910)
• je považován za zakladatele Mezinárodního Červeného kříže
• byl členem Spolku dárců almužny, která vyhledávala a ošetřovala invalidní osoby
• 1901 – dostal Nobelovu cenu za mír