Někde už mají zápisy do mateřinek za sebou, jinde se na ně připravují. I když přijde jedno dvě děti, o zavření školky neuvažují.

Nejdříve školky připraví den otevřených dveří. Podívat a seznámit se s novým prostředím přijdou děti i rodiče. Děti si pohrají, maminka s tatínkem se mezitím od učitelek dozvědí vše potřebné. Aby mrně mohlo být do školky přijaté, musí si umět dojít na záchod i si umýt ruce. „Také se musí umět najíst a vydržet od maminky. Je dobré, když si samo umí říct, co potřebuje," shodují se ředitelé školek.

V Radimovicích u Želče mají v současnosti 22 dětí. Zápis už u nich proběhl v březnu. Přestože nastoupí dva noví školáčci, v záři jich ve třídě bude o tři méně než nyní. Aby byla školka udržitelná, potřebuje mít kolem dvaceti dětí. Všichni věří, že tento počet se jim podaří naplnit. „Jsme úžasná školka s vlastní kuchyní a kuchařkou. Pyšníme se opravdu rodinným prostředím," říká o zařízení ředitelka Marcela Mládková.
Obec má zájem si svou mateřinku udržet, a tak ji zrekonstruovala, opravila umývárny, vyměnila okna, zateplila plášť, upravila zahradu. Dojíždí sem i děti z okolí, například z Větrov, Dražiček nebo Lomu.

Školky zvelebují

„My se snažíme, teď se musí snažit i rodiče," nabádá se smíchem Marcela Mládková.
Ředitelé mateřských škol se shodují, že křivka počtu dětí klesá, předchozí boom opadá. Tehdy museli navyšovat kapacitu, aby nikoho neodmítli. Prognózy teď raději nechávají stranou a snaží se spíš zlepšovat prostředí, nabízet zajímavé aktivity, přístupy a navozovat rodinnou atmosféru, aby rodiče neměli potřebu vozit své dítě do jiné školky.
Zdeňka Kajtmanová, ředitelka MŠ U Rybníčku Zlukov, má kapacitu zcela naplněnou. V malé jednotřídce jsou u nich děti různého stáří a nikomu to nepřekáží. Smíšenou heterogenní skupina vřele doporučuje. „Děti se totiž navzájem učí, my jsme pro ně pouze průvodci za poznáním," vysvětluje mladá ředitelka.

Základem předškolní výchovy je pro ni princip prosociálnosti. „V životě také potkáváte lidi různého věku, nestane se vám, že v práci budete pouze se stejně starými. V současné době, kdy různé kultury budou muset umět žít vedle sebe, je prosociálnost prioritou číslo jedna. Učíme se tak umění domluvit se, stanovit si pravidla, která pak musíme dodržovat, a tak dále. A to vše ve skupině, která je různorodá. V životě se k nim přidají lidé s handicapem, jiné národnosti, pleti a podobně," nahlíží Zdeňka Kajtmanová do budoucnosti dítěte a vyjmenovává přednosti malé vesnické školky.
Starší děti se tu starají o mladší, pomáhají jim, všichni se učí vzájemnému respektu. Podle ředitelky je to pro budoucí život nenahraditelné. Do šesti let se totiž formuje 85 procent osobnosti dítěte.

Výhody jednotřídky

Stejné dary do budoucího života dětem nabízí i Mateřská škola v Nové vsi u Chýnova.
„Už čtyřicet let sem dojíždím ze Sezimova Ústí a rozhodně toho nelituji," svěřuje se ředitelka Miluše Machačová, „jen když hodně mrzne," dodává se smíchem. Začínala ve velké škole, ale brzy se dostala na ves a rozhodně by neměnila. „I kdybych si měla znovu vybrat práci na další život, nevolila bych jinak."

V příštím školním roce budou mít kapacitu školky opět plně obsazenou, zápis dětí měli už třetího února. Pět dětí odchází do školy, ale 11 nových přijde. Počet se jim drží standardně u maxima, ale rozšiřovat rozhodně nemohou. „Jsme malou obcí a obec si postavila školku pro sebe. Ale samozřejmě k nám chodí i děti z okolních vesnic, z Turovce, Kozmic či Hrobů," upřesňuje ředitelka Miluše Machačová. I když přednost mají novovesecké děti, za 40 let své praxe nikdy nemusela žádné dítě odmítnout.

Se svou školkou zažila ale i horší časy. „Před deseti patnácti lety bylo opravdu krušně. Měli jsme tu malounko dětí, snižovaly se úvazky zaměstnanců. Dopadlo to tak, že dvě učitelky samy připravovaly jídlo, současně uklízely, dělaly topiče i všechno možné. Šetřili jsme, kde se dalo. Ale toto období jsme překlenuli a naši školku jsme si udrželi," vzpomíná Miluše Machačová. Obce, které tehdy školku zavřely, už ji pak znovu neotevřely.

V současné příznivější době jim obec mohla pořídit novou fasádu, umývárnu, zateplení, třídu i nábytek. Efekt je hned vidět: rodiče svoje ratolesti neodvážejí do městských školek, ale nechávají je ve vesnici. Miluše Machačová vzpomíná jen na minimum případů, kdy jim děti utekly.
Stejně tak se rozhodují rodiče v Chotovinách. Ve větší vesnici se 12 osadami se tak mohou pochlubit stovkou dětí ve školce. Zápis mají až 19. a 20. května. Chtějí vědět, kolik zůstane volných míst po zápisech dětí do první třídy. Stále se drží u své maximální vytíženosti 108 dětí.

K zápisu tady chodí rodiče sami a žádat o místo mohou i pro potomka od dvou let věku. Jen už musí být samostatné. Zatím se velkého úbytku dětí neobávají, proto plánují i rekonstrukci. Kromě běžné výuky mají v nabídce i rozmanitou škálu kroužků.
Ve Svinech mají naplánovaný zápis na týden mezi 11. a 15. dubnem. I zde si děti při něm pohrají, učitelky je školkou provedou. I když jde o spádovou školku pro blatské vesnice, zatím netuší, kolik nových dětí přijde. Do školy jim odchází čtyři. „Záleží na rozhodnutí rodičů. Rodiče do práce dojíždí a často berou děti s sebou, bývá to pro ně snazší," smiřuje se ředitelka Miroslava Bůžková.

Lucie Mylerovou Paurová