Když před rokem přebírala Jana Maděrová v Bruselu evropskou cenu za ochranu půdy a životního prostředí, slíbila, že v díle, které začala, bude pokračovat. Nezklamala. Díky ní vyrostly v bývalém mokřadu v okolí Jistebnice dvě tůně, které jsou už teď plné života.

„Šlo o mokřadní louku, která byla neobdělávatelná. Říkali jsme si, co s ní, aby neležela ladem. Tak nás napadlo vybudovat tady tůně pro obojživelníky,“ vrací se Jana Maděrová ke zrodu myšlenky.

Syn nakreslil projekt, farmářka z Jistebnice popsala záměr a poslala žádost o dotaci z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, který schvaluje ministerstvo životního prostředí. Na projekt pro záchranu druhové pestrosti dostala 43 tisíc korun a na podzim loňského roku se s přítelem Karlem Urbánkem pustili do práce.

„Na severní straně obou tůní, které mají tvar ledviny, jsme museli vytvořit terasy, aby se voda postupně prohřívala a na mělčinách mohly vyrůstat různé druhy rostlin, ve kterých nacházejí živočichové útočiště,“ líčí Jana Maděrová.
Už letos na jaře se do nového biotopu nastěhovali čolci, žáby i různé druhy vážek. „Ještě zdaleka nevíme, co se nám tam všechno usadilo. Nejsem přírodovědec, takže to ani nejsem schopná všechno rozeznat,“ přiznala farmářka, jejíž první projekt hodnotící komise Evropské unie vybrala jako nejlepší s ohledem na ochranu půdy, životního prostředí a biodiverzity.

Podmínky pro život

Na místě se byli podívat i odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny. Ti také realizaci projektu doporučili.

„Šlo o nivu potoka, která byla již částečně degradována. Cenné plochy s ostřicemi zůstaly zachované a tím, že se namístě vytvořily nové prvky, vznikly zde podmínky pro rozmnožování obojživelníků a bezobratlých vázaných na vodní prostředí. Tuto lokalitu průběžně monitorujeme a myslím, že se to podařilo,“ zhodnotila krajinná ekoložka Eva Burešová.

Za zmínku rozhodně stojí i zvláštnost, která přilákala do bývalého mokřadu modráska bahenního. „Na břehu tůní jsou porosty, kde roste tužebník jilmový a krvavec toten, na který tento motýlek létá. Mimochodem není modrý, jak by se předpokládalo, ale hnědý. O kousek dál mají pro změnu mraveniště mravenci zemní, kde larvy modráska bahenního přezimovávají,“ vysvětlila Jana Maděrová.

Vytvořením tůní se kromě zachování druhové pestrosti do krajiny opět navrací její retenční schopnost. Při velkém suchu oblast nevysychá a při deštích jsou tůně schopné zadržovat vodu, která by jinak stékala z pahorkatiny dolů.

Na projektu spolupracovalo také občanské sdružení Jistebnická vrchovina, jehož je Jana Maděrová předsedkyní. K tůním si u něj můžete objednat vycházku s odborným výkladem.