Celá sbírková akce začala před několika týdny, kdy školu v rámci přednášek navštívili vojáci z českého rekonstrukčního týmu, kteří v oblasti Lógar působí a snaží se ji obnovit.

„Vojáci navrhli, že udělají přednášky pro všechny třídy naší školy. Nic za to nechtěli, jen vyzvali studenty, aby vybrali podle seznamu školní pomůcky pro afghánské děti, které je potřebují,“ říká učitelka Marie Kmínková. Do akce se zapojili studenti všech ročníků i vyučující. Školní, sportovní i hygienické potřeby vybírali v průběhu minulého týdne a ještě tento týden by sbírku rádi odevzdali. Vše nakupovali z vlastní kapsy.

„Bylo zajímavé dovědět se, jaký je život vojáků na základně. Že jsou půl roku bez soukromí, se suchým záchodem a litrovkou vody na den. Představili nám právě i život obyvatel, úskalí tamního vzdělávání. Mnohdy sami vojáci pomáhají stavět nové školy a dokonce prý učí, jak mají lidé učit,“ říká studentka 4.B Veronika Vachová z Jistebnice.

„Překvapilo nás, že vojáci na sobě musí mít ve třicetistupňových vedrech uniformy, které váží 45 kilo, a že v nich mají balíček s první pomocí. Musí to být těžká práce,“ doplňuje spolužačka Kateřina Kondášová z Tábora. Další ze studentek Ludmilu Charyparovou z Bechyně udivilo, jak se vojáci stravují. „Americký způsob stravování je zvláštní. Jíst sladkou buchtu s párkem musí být tedy něco. Také vyprávěli, že jak jsou zvyklí na plastové nádobí, přijedou po půl roce domů a do koše hodí běžné talíře i s příbory,“ vzpomíná.

Všechny studentky se shodují, že jako zdravotnice by do Afghánistánu pomáhat jely. „I když je to náročná práce, mohla by to být zajímavá zkušenost. Asi bychom se ani nebály, zdravotníci jsou tam prý hodně chránění. Ale být tam půl roku? To ne,“ uzavírají.

David Peltán