Podrobnosti o pohlaví, věku a zdravotním stavu z ostatků vyčetla písecká antropoložka Erika Průchová. „Dívce patřila jediná nalezená lebka, zemřela ve věku mezi 18. a 19. rokem,“ uvedla.

Jak doplnil vedoucí archeologického oddělení Husitského muzea František Janda, dívka zřejmě zemřela v první fázi třicetileté války v letech 1620 až 1621. „Dataci usnadnily nalezené indicie, mosazné knoflíky, drobná mince z doby panování krále Matyáše a olověná kulka z pistole,“ zmínil.

Nejprve tvář

Když archeologové nález zdokumentovali a usadili do historické kontextu, věnovali se dívce dál. Za pomoci Jiřího Šindeláře ze spolku Naše historie a brazilského forenzního antropologa Cicera Moraese ji vdechli podobu. Asi 165 centimetrů vysoké dívce přisoudili blond vlasy, světlou pleť a modré oči.

Uzavření příběhu

Příběh by však podle vedoucí oddělení programů a expozic Husitského muzea Kateřiny Nimrichtrové neměl konec, kdyby „krásnou markytánku“ zapomněli pojmenovat. „Byla to velká událost pro celé muzeum. Když se dívku podařilo identifikovat a vdechnout ji podobu, rozhodli jsme se zapojit širokou veřejnost a vybrat ji vhodné a důstojné jméno,“ vysvětlila.

Jak dodal František Janda, jména vybírali kolegové z historického oddělení. „Ve hře jich bylo šest: Voršila, Gertraud, Justýna, Dorota, Kunhuta a Apolena,“ vyjmenoval. Všechna byla často užívána a pro období 17. století tedy typická. „Nalezená dívka se tak mohla skutečně jmenovat,“ upozornil.

Září jako její jméno

Prostřednictvím sociální sítě tak dva týdny veřejnost hlasovala. „Mohli v anketě volit z těchto vybraných dívčích jmen, hlasovaly desítky lidí,“ popsala Kateřina Nimrichtrová s tím, že výsledek byl opravdu těsný. V procentuálním rozvržení jména Justýna a Apolena získala shodně 26 procent. „Rozhodl pouze jeden nebo dva hlasy navíc pro Apolenu, která se i více líbila všem zaměstnancům muzea,“ dodala.

Mimo mnoho zajímavých objevů a artefaktů z dějin Tábora od pravěku po třicetiletou válku bude lidskou stránku těchto dějin reprezentovat v nové expozici v Bechyňské bráně také tato mladá žena, nyní zvaná Apolena. Dostalo se jí honosného a ušlechtilého jména, které možná jen náhodou koresponduje s její podobou. Jméno Apolena totiž pochází z řečtiny, je odvozené od boha slunce Apollóna, volně se tak překládá jako zářící dívka či nositelka světla a krásy.

V nové expozici pod názvem Tábor – pevnost spravedlivých i královské město bude návštěvníkům představena jako téměř kompletní skelet včetně imitace hrobu. „Momentálně finišujeme s přípravami expozice, kolegyně dodělává kašírku do hrobové jámy, Apolenu zde lidé poznají také v podobě 3D vizualizace,“ přiblížil František Janda. Expozici v Bechyňské bráně zpřístupní Husitské muzeum v pátek 19. června.