Zůstala mladičká, byť už stojí v parku před nádražími 89 let, od roku 1920. Kdo parkem prochází, všimne si, že socha dívky s džbánem z kašny je ukrytá za lešením. Prokoukne nejen její šat, ale kašna dostane i nové osvětlení a chrliče vody.

„Oprava celé kašny skončí maximálně do patnáctého září, kdy zároveň bude hotová rekonstrukce celého parku,“ potvrdil vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer.

Doplnil, že náklady potřebné na restaurování fontány a sochy z dílny profesora Václava Suchomela se pohybují kolem 500 tisíc korun.

„Odstraňujeme ze sochy usazené nánosy, kašna bude mít nové dno, osvětlení a technologii tryskání. Doplníme ulomené části a dílo zakonzervujeme,“ upřesnil Vladimír Šturm, pracovník firmy Památky Tábor, které opravu realizují.

Vedle lesoparku v Holečkových sadech a na Pintovce má Tábor dalších pět parků – Husův, U Popraviště, u kostela sv. Jakuba, Velký šanc a stráň na Parkánech.

„Největší jsou Holečkovy sady s parkem U Popraviště. Mají téměř stejnou rozlohu, která přesahuje tři hektary,“ dodal Fišer.

Nejstarším městským parkem Tábora jsou Holečkovy sady. Kdysi pusté stráně se změnily v městský sad v roce 1832.

Stalo se tak na popud tehdejšího krajského hejtmana. Po několika následujících zásazích se k sadům připojila i původně soukromá zahrada, takzvaná Adámkovská.

Úkolem odboru životního prostředí je postupně všechny parky obnovit.

„Máme téměř hotovo. Intenzivnější zásah čekají ještě Parkány a Holečkovy sady, na něž jsme požádali o dotaci. Práce by se dotkly především zeleně, opravili bychom schodiště a opěrné zdi a vzniklo by posezení,“ upřesnil Fišer.

Již mimo dotaci táborská radnice uvažuje o osvětlení horní promenády v sadech. První etapa by podle informací referentky životního prostředí Aleny Čítkové potřebovala bezmála pět milionů korun.

První kašny používali Táborští už v 16. století

Hrošíci, žáby, dívka se džbánem, mužík s praporkem. To jsou jen některé architektonické prvky, které zdobí táborské kašny.

Dřív tomu tak nebývalo. Městské kašny nebyly okrasou, ale měly ryze praktický význam: sloužily jako nádrže pro užitkovou vodu.
Karel Thir to ve své knize Staré domy a rodiny táborské vysvětluje:
„Tábor založen byl jako pevnost, která měla bezpečí obyvatelům zaručovati. Následkem byl nedostatek vody. Tomu se pomáhalo ovšem všelijak. Voda pitná opatřována z pramenů a studní, voda užitková na vrchu městském byla zprvu ovšem jen dešťová. Když později voda jordánská zavedena (dřevěný vodovod), proměněny některé cisterny (vyhloubené nádrže na dešťovou vodu, sloužící především k hašení požárů) v kašny tím, že k nim postaven stojánek, spojený s potrubím, z něhož do nich tekla voda. Takové kašny vynikaly jen málo na povrch ulice, měly nahoře roubení dřevěné a byly kryty prkny.“

Třináct objektů

Nejnovějším přírůstkem do rodiny táborských vodotrysků je kašna z nového hřbitova v Klokotech. Tábor ji nechal postavit před sedmi lety.
Mezi „omladinu“ patří i fontána z Pražského sídliště.

„V tomto případě jde vlastně o rekonstrukci bývalé a již nepoužívané hasičské nádrže. V rámci revitalizace prostoru před Mileniem z ní v roce 2004 vznikla fontána,“ upřesnil Jan Fišer, šéf odboru životního prostředí, pod který péče o kašny spadá.

První nádrže na vodu z Jordánu se ve městě objevily kolem roku 1567. Celkem jich bylo sedm, ale vznikaly postupně. Je možné mezi nimi napočítat i třísetletý rozestup. Mezi ty nejstarší patří kašna ze Žižkova náměstí, ze které shlíží Koudelka či Hromádka. Ve skutečnosti to prý není ani jeden a má jít jen „o symbol a znak města samosprávného a jeho hrdelního práva.“ Pravděpodobněji se jedná o obdobu Rollandových sloupů německých měst. Jisté však je, že originál sochy, který je v expozici muzea, je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a že od roku 1996 je kašna osvětlená.
K těmto letitým kašnám postupně přibývaly další. Nejde ale už o kašny v pravém slova smyslu, ale o fontány, jejichž úkolem je zdobit. Dnes je v Táboře možné napočítat celkem 13 objektů. Z většiny z nich stříká voda.

„Větší rekonstrukce jsou na všech hotové, poslední je socha v Husově parku. Stavbu dalších kašen prozatím neplánujeme,“ řekl k rozvoji počtu městských fontán Fišer.

„Kašny jsou báječná věc. Každé město by jich mělo mít hodně, vytvoří tak lidem příjemné místo k posezení,“ míní Drahomíra Steinerová z Českých Budějovic, která odpočívala u fontány se žábami na Křižíkově náměstí.

TŘINÁCT ZASTAVENÍ
Kašny můžete v Táboře obdivovat na Pražském sídlišti, v parku U Popraviště, na hřbitově v Klokotech, v Dlouhé, Zelenářské, Děkanské, Kotnovské a Křížově ulici. Dále na náměstích Mikuláše z Husi, Žižkově, Fr. Křižíka a Tržním. Poslední kašnu pak hledejte v Husově parku u nádraží.