Divadlo Oskara Nedbala hrálo barvami, obdiv sklízely uniformy, videoart i socha

Geometrický útvar nebo živočich

Inspiroval se geometrií, zejména Kleinovou láhví a svou sochu nazval Manifold. „Je to matematický objekt pro zobrazení netradičního prostoru, nemá vnitřek ani vnějšek, uvnitř je koule jakoby propojená chapadly. Může jít i o organický objekt s bodlinami, někteří lidé říkali, že vypadá jako mořský ježek,“ popsal mezinárodně uznávaný autor.

Sochu vyrobil z elektrikářských stahovacích pásek, při výrobě jich použil na 16 800 kusů. „Počítal jsem to, když jsem je kupoval asi na čtyřikrát, protože jsem jejich množství předem neodhadnul. Výrobou jsem strávil asi měsíc intenzivní práce,“ dodal Tomáš Medek.

Tábor navštívil několikrát. „Hlavně za mlada, když jsem sjížděl Lužnici. Teď jsem se vrátil po letech, je to tady krásné. Jsem tu od úterý, protože to se socha instalovala, prošel jsem si Staré město, a ta historická část je skutečně krásná,“ zhodnotil sochař.

Tanec je hudbou bez zvuku

Videoart dělaný na míru přijeli představit umělci z Prahy, Ian Mikyska a Prokop Jelínek. „Inspirovali jsme se dvěma skladbami Oskara Nedbala, našli jsme si množství jeho partitur, not a nahrávek, snažili jsem se to zpracovat bez zvuku, aby to bylo jenom v obraze. Nakonec jsme se rozhodli vytvořit takový průzkum vnitřku klavíru,“ přiblížil Ian Mikyska.

Divadlo v Táboře po letech zdražilo předplatné. Na podzim přichystalo novinky

Podle jeho slov sekvenci natáčeli pojezdem pohybujícím se po strunách klavíru odshora dolů. „Hrál jsem takovou improvizaci na motivy Nedbalova valčíkového rytmu a pohyb strun, nebo jejich tanec je tou hudbou,“ popsal promítané obrazce.

Jeho slova doplnil kolega Prokop Jelínek. „Sekvence trvá sedm a půl minuty, jde o jeden reverzní pohyb, je to vlastně zaznamenáno na určitou vzdálenost robotem, kterého jsme sestrojili. Jde o mechanismus, který jsme využili i v rámci našich jiných projektů. Umožňuje nám dělat kontrolovaný pohyb kamery a takto vypadá výsledek,“ dovysvětlil.

„Je to přímo na míru do konkrétního místa, protože do videoart je zakomponovaná i busta Oskara Nedbala,“ doplnil ho Ian Mikyska.

Bohatý program i nové stejnokroje

Přítomné přivítala ředitelka DON Linda Rybáková, která představila i přítomné výtvarníky. Zmínila, že koncert ze světa filmové hudby v podání Epoque Quartet, který následoval, spolupořádají s festivalem Klasici v Táboře. „Další koncert se pak koná v DON klubu, kdy vystoupí hudebník a filosof Ondřej Galuška se svým sólovým projektem The Odd Gifts,“ uvedla s tím, že doufá, že se všem program a vernisáž další umělkyně Terezy Koczó Fragmenty bude líbit a bude na co vzpomínat.

Jeviště táborského divadla si žádá rekonstrukci, divadelní technika je zastaralá

Divadlu přišel popřát mnoho spokojených diváků také starosta Štěpán Pavlík. „Kultura je něco, co se nedá změřit a spočítat, ale těžko se bez ní může jakýkoliv národ rozvíjet a fungovat. To je na filosofické zamyšlení,“ sdělil s tím, že je rád, že v Táboře funguje taková anomálie, že divadlo z části patří městu a z části Jihočeskému kraji.

Překvapení večera

Překvapením večera se stalo představení nových uniforem, které realizovala módní návrhářka Tereza Váchová. „Jsem ráda, že jsem loni dostala takové zadání. Řešila jsem, jak je udělat autentické. Prošli jsme starší materiály zpracované pro divadlo, jako brožurky a programy. Našli jsme grafické zpracování písma Oskara Nedbala, vzor, který z toho vznikl působí jako florální motiv, poupátko, ale v podstatě jsou to tři litery D, O a N, pootočené, které skutečně tvoří téměř kytičku,“ prozradila s tím, že to má návaznost na historii divadla i skladatele Oskara Nedbala jako takového.

Divadlo Oskara Nedbala v Táboře přichystalo virtuální prohlídku

Vytvořila dva různé střihy. Šatnářky oděla do stylových sáček, uvaděčky dostaly halenky se stejným vzorem.