Mají zasebou devět let školy. Skončilo jim to, co už se nikdy nevrátí a začíná další životní etapa, která je připraví pro budoucí profesi.
Co se na základní škole naučili a na co budou vzpomínat? Změnili by něco v systému?

Utktví hlavně vzpomínky na lidi

Dlouhá léta strávená na základní škole se zapíší do myslí hlavně přes spolužáky, se kterými ve stačili hodně sžít.
„Strávila jsem se třídou čtyři roky, takže budu vzpomínat hlavně na lidi,“ potvrdila Veronika Boháčová z Košic u Soběslavi.
„Při hodinách byla legrace, super lidi okolo mě, všichni se máme rádi. Učitelé nás naučili vše, co bylo potřeba,“ dodala Michaela Kulová.
Na lidi bude vzpomínat i Marek Jirka z Plané nad Lužnicí, který, jak podotkl, se i něco naučil.
Václav Prchlík ze ZŠ v táborské Husově ulici si kromě vzpomínek na konkrétní osobu odnáší i nezapomenutelné zážitky ze školní jídelny. „Všichni říkají, že vaří špatně, ale mně to nepřišlo, vždycky jsem všechno snědl.“

Nepromarněná léta v lavicích

„Určitě mi škola dala základní vzdělání, bez kterého se dnes neobejdeme,“ uvedla Dagmar Fořtová ze ZŠ Husova.
„Něco končí, něco začíná. Určitě těch devět let bylo nějak přínosných,“ tvrdil i František Hruška ze Zelče, který se dostal na průmyslovku do Písku.
„Bavily mě cizí jazyky. To si ze školy odnesu. Některé předměty mě nebavily kvůli učitelům, ale to je můj subjektivní názor,“ naznačila Lucie Skalníková ze stejné školy.

Známky už jsou přežitkem

Většina žáků považuje české školství za dobré a ani v deváté třídě není radikální k tomu, aby vyžadovala razantní změny. Objevují se spíše individuální nápady. „Co dělat jinak je každého názor. Možná někdy změnit formy výuky,“ připouští František Hruška.
„Známkování bych změnil na slovní hodnocení, protože si myslím, že známky nevystihují, co všechno se za ten půlrok udělá,“ navrhuje Martin Novák z plánské základky. Jeho spolužák Jan Pekarovič se přimlouvá za procenta. „Myslím si, že výsledky by se měly zaznamenávat, ne známkami, ale v procentuální škále. To by bylo přesnější.“

Osobnost kantora je určující

Žáci oceňují kantory, kteří je respektovali a na osobnosti kantora pak podle nich závisí i oblíbenost předmětu.
„Bude se mi stýskat, protože tady byli dobří lidé i mezi učiteli. Dobrý učitel je ten, který se vám aspoň trochu snaží porozumět, který vás respektuje. Méně dobrý je ten, co řekne já jsem autorita a nebere váš názor v úvahu,“ vysvětlila Veronika Čulíková ze ZŠ Husova, která si v mysli odnáší i vzpomínku na školníka.
„Nejoblíbenější jsem měla předměty s naší třídní. Záleží na tom, kdo předmět učí. Některé učitele jsem moc ráda neměla, protože se na nás povyšovali,“ doplnila Šárka Chomoutová z Tábora.