Pracovat u České pošty si sám přál, proto si po základní škole vybral studium na Střední odborné škole poštovní v Plzni. „Během zaměstnání mi navíc zaměstnavatel umožnil dostudovat vysokou školu a získal jsem tak titul magistr v oboru veřejná správa a sociální politika,“ upřesnil mladý muž pracující 7 let na pozici administrátor pošt.

Do jeho hlavní pracovní náplně spadá především přepážková činnost a zastupování vedoucích pošt na Táborsku. „Střídám dovolené, nemocenské a vše, co je potřeba. Většinou se jedná o krátkodobý zástup,“ vysvětlil Jindřich Vejvar. Od vyhlášení nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru působil na malých vesnických pobočkách v Hlavatcích, Borkovicích, Myslkovicích, Tučapech či Košicích, ale i na hlavní poště ve Veselí nad Lužnicí či Táboře.

Vedení České pošty podle jeho slov poskytlo zaměstnancům roušky, jednorázové rukavice, dezinfekci na ruce i na čištění vnitřních prostor. „Těchto prostředků je zoufale málo všude. I když se nadřízení snaží dělat všechno možné i nemožné pro zajištění jejich dostatečného množství, tak jich rozhodně nemáme přebytek,“ zmínil.

Včasná reakce

Česká pošta všeobecně zavedla včas řadu bezpečnostních opatření, aby chránila své zaměstnance i klienty. „Zrušila víkendový provoz pošt, zkrátila provozní dobu, zavřely se všechny pobočky a přepážky, kde chyběla bezpečnostní bariéra mezi zaměstnancem a klientem, přestali jsme dočasně poskytovat určité služby jako třeba veškerou sázkovou činnost,“ vyjmenoval dočasná opatření.

Navíc také jeho zaměstnavatel umožnil klientům i zasílání roušek a dalších ochranných prostředků zdarma. „Mimo další opatření, kterých je mnoho, bylo například vydáno i doporučení, aby lidé na poštách platili platebními kartami a chodili na poštu opravdu s neodkladnými záležitostmi,“ upozornil na pohotovou reakci vedení.

I přes všechny restrikce však pošťákům rozhodně práce neubyla. „Mnoho lidí si doporučení nevzalo k srdci, chodí na poštu i s naprostými banalitami. Osobně jsem se setkal s případem, kdy jsme byli nařčeni, že roušky ze zásilek krademe. Lidi o nás stále vymýšlejí rádoby vtipná videa a obrázky. V téhle situaci to beru jako absolutně za hranou a je to naprosto nemorální,“ postěžoval si na neohleduplnost našeho národa.

Společně to zvládneme

Lidé by se podle Jindřicha Vejvara nad sebou měli zamyslet. „Neříkám všichni, samozřejmě jsou i tací, kteří nám děkují, dodržují opatření nebo dokonce nabízejí pomoc. Dříve si lidé mohli vybrat z nekonečného množství provazů, za které budou tahat. Nyní by si měli uvědomit, že je důležité táhnout společně za jeden provaz - a to za zdravý rozum. Aktivovat v sobě, v poslední době mizející jev, pud sebezáchovy. Potom to všichni zvládneme a budeme se moci ve zdraví vrátit do běžného života,“ sdělil svůj pohled na současnou situaci.

Jako hrdina si rozhodně nepřipadá. „Moje práce je moje poslání. Kdyby byly pošty uzavřeny, tak bych určitě neseděl jenom doma a věnoval bych se nějaké dobrovolné činnosti, například rozvozu jídel a nákupům pro seniory. Jsem dárcem krve, takže nedávno jsem byl darovat krev,“ naznačil Jindřich Vejvar.

Mezi počáteční opatření patřilo také, že se všechny starobní důchody bez výjimek doručovaly na adresy a doporučené dopisy doručovatelé v rámci prevence naopak nedoručovaly, pouze oznamovaly. „V současné době je vše při starém. Výjimku tvoří lidé, kteří jsou momentálně v karanténě, tam jsou nastavená specifická pravidla,“ dodal.

Desítky kontaktů denně

Všichni na poště podle něho dělají maximum, aby se situace zvládla. Doručovatelé pěší i motorizování včetně přepážkových pracovníků, ke kterým Jindřich patří, denně přijdou do kontaktu s desítkami i stovkami lidí. „Riskujeme životy své i svých blízkých. Rád bych proto poděkoval všem, co pravidla dodržují, mají o nás zájem a pomáhají nám. Starostům za jejich součinnost, všem zdravotníkům, policistům a hasičům, pošťákům a dalším, co jsou v tzv. první linii, jsme v tom spolu,“ uzavřel.