Petra Říhová z odboru kultury zařadila do plánu oprav příštího roku sochu z náměstí před zemědělskou školou. Kromě restaurátorů ale s rudoarmějcem osloví i historiky z Vojenského historického ústavu. Důvodem je datum osvobození. „Záměr na restauraci je hotový, ale není rozhodnuto, zda máme uvést datum osmého nebo devátého května,“ říká pověřená vedoucí odboru. Na začátku 90. let se totiž vedení města přiklonilo k západnímu vnímání konce války a devítku nechali změnit na osmičku. Ředitel muzea Jakub Smrčka by na pomník vrátil nejen devítku, ale i srp a kladivo.

Svůj názor Jakub Smrčka podložil historickým i uměleckým náhledem.
„Ten pomník je z roku 1947, tedy ještě z doby před převratem a z období euforie z vítězství, jako vděčnost armádě. Můj názor je, že by se měly vrátit nejen datum 9. května, ale také srp a kladivo, neboť jejich odstranění bylo velice trapné. Šlo o symboly sovětské armády a dodnes viditelné otisky dílo sochaře Varvařovského znehodnocují,“ vysvětluje ředitel Husitského muzea.

K odhalení této sochy, jak uvádí táborská kronika, došlo k výročí osvobození až následujícího roku, tedy v roce 1948, po převratu. Jiný zdroj dokonce uvádí až 8. květen 1949.

Také si přečtěte: Němcovi vrátí jeho Vzdor

To však nic nemění na tom, že Tábor se ve výkladu konce války rozchází vlastně na jednom místě: pomník vojákům Rudé armády datuje konec války od začátku 90. let na 8. květen, zatímco ulice, jež kolem něj vede, prezentuje prosovětské nastolení míru 9. května.

Starosta Jiří Fišer zmiňuje, že se sladěním neuvažují.
„Přejmenováním ulice bychom zkomplikovali život mnoha lidem, mohlo bych jich být až kolem tisícovky. Museli by si vyměnit občanky, řidičáky i živnostenské listy,“ zdůvodnil starosta, proč ani úvahy o změně nejsou na pořadu dne.

A srp a kladivo? V tomto se s Jakubem Smrčkou zásadně rozchází. „Chápu, že na pomníku kdysi byly a měly svoji genezi, ale pro mne osobně jsou srp a kladivo symbolem totality. Já bych je nevracel,“ říká.

MEZI PAMÁTKY
Jakub Smrčka by alespoň uvítal, kdyby se pomníku vrátila jeho dřívější důstojnost a nefungoval jako patník pro psy nebo stojan k opření kola.

„Doufám, že v tomto se něco změní a památník třeba jen záhonem nechají oddělit od současného prostoru pro hraní. Město by také mělo usilovat o jeho návrat mezi objekty památkově chráněné,“ domnívá se.
Omlazení sochy rudoarmějce má odbor kultury v plánu na příští rok. Kalkulace nákladů vychází na půl milionu korun. Do té doby by už měli historici podat návrh, jakou číslovku má město použít.

Také si přečtěte: Stará radnice může odtajnit starý strop

Také v letošním roce budou pokračovat opravy uměleckých děl. Petra Říhová zmiňuje sochy Donáta a Floriána ze sousoší u kostela na náměstí. Dále údržbu Bílého altánu v Holečkových sadech a také pomník Františka Aloise Lhoty před školou Bernarda Bolzana. Dílo sochaře J. V. Duška získal odbor kultury do majetku před dvěma týdny. František Alois Lhotka je autorem písně Tam tichou nad Lužnicí, jež bývala táborskou hymnou.

„Důležitá je ale v letošním roce 75. výročí heydrichiády obnova 156 bronzových jmen a letopočtů na památníku na popravišti, která naváže na úpravu celého pietního prostoru,“ připomíná zakázku, na niž počítají se sto tisíci korun.

OPRAVY V ROCE 2016
Oprava podstavec a odstranění stop vandalismu z pomníku MJH
Údržba střechy kostela sv. Filipa a Jakuba
Celková obnova socha sv. Jana Nepomuckého
Celková obnova Piety na Žižkově náměstí
Údržba kaple v Měšicích a v Čekanicích, a Klokotech
Obnova božích muk v Holečkových sadech.