„Poslední dobou, když pořádáme podobné akce u složek záchranného systému nebo vojáků, snažíme se vše propojit i s náborem přímo ve městě nebo obci, ve které se daná posádka nachází. Zatím sklízíme úspěch,“ podotkla k organizaci hromadných akcí koordinátorka náboru Věra Šilerová.

Zvyšují šanci na uzdravení

Čím více je jmen v registru, tím vzniká nemocným lidem větší šance na uzdravení. „Pro pacienta trpícího poruchou krvetvorných buněk není často jiná možnost záchrany než darování kostní dřeně. Je ale velmi těžké najít vhodného dárce, proto pořád sháníme nové dobrovolníky,“ dodala.

Lucie Spálenková loni darovala kostní dřeň nemocné ženě. Zachránila jí tak život.
Zachránila život. Někde teď mám nové dvojče, říká dárkyně kostní dřeně

Podmínky zápisu do registru jsou ale nekompromisní a nejsou pro každého. Podle Šilerové totiž nejde jenom o omezení věkové, když do registru se mohou zapsat jen lidé mezi 18 a 36 lety. Člověk by navíc neměl mít za sebou závažné onemocnění či operaci. „Nesmí brát žádné léky, když nepočítám léky na sezonní alergii nebo antikoncepci. Pak hraje roli i hmotnost, která nesmí být pod 50 kilogramy,“ popsala základní pravidla pro registraci.

Zachránit život za nepohodlí stojí

Nově rekrutovaní vojáci se s možností zápisu často setkávají během základního výcviku na Vojenské akademii ve Vyškově. Právě tam se zaregistroval i svobodník Pavel Mráček, kterého hned půl roku poté registr oslovil, že je vhodným dárcem pro jednoho pacienta. „Stalo se to předminulý rok v létě. Musel jsem pak absolvovat další vyšetření, protože vybrali celkem čtyři vhodné dárce, ale nakonec jsem vyšel nejlépe já,“ vyprávěl, jak loni daroval pod narkózou dřeň.

Pavel Mráček působí ve 153. ženijním praporu v Olomouci jako vojenský kuchař. Zmínil, že teprve v nemocnici si uvědomil, jak je jeho pomoc důležitá, a to nehledě na krátkodobý diskomfort. „Po zákroku jsem byl trochu unavený, ale nic nebolelo. Hned druhý den jsem jel domů vlakem s dobrým pocitem, že jsem třeba někomu právě zachránil život,“ zmínil Pavel Mráček.

Dvaatřicetiletý Vladimír Smolík ze služby kriminální policie a vyšetřování územního odboru Tábor v policejním sboru pracuje 13. rokem, za darování kostní dřeně získal cenu Policista roku 2020 v kategorii Čin roku.
Táborský kriminalista dostal ocenění za čin roku. Daroval tajně kostní dřeň

I tento příběh motivoval ostatní vojáky 153. ženijního praporu, kterých bylo z celého 15. ženijního pluku převážná část, k tomu, že se do registru také zapsali. Mnoho z nich o této možnosti uvažovalo už dávno před tím. „Zkušenost Pavla Mráčka i motivační řeč koordinátorky Zdenky Wasserbuaerové mě jenom utvrdily v mém rozhodnutí, že se chci zapsat. I přesto, že nemám rád jehly, tak jsem do toho šel. Jde o dobrou věc a o možnost někomu pomoci,“ přiblížil své důvody k registraci nadrotmistr Jan Chudý ze 153. ženijního praporu.

Přidala se i veřejnost

K olomouckým vojákům se přidali vojáci 151. a 152. ženijního praporu, štábu 15. ženijního pluku a občané města Bechyně i okolí, kteří se mohli zaregistrovat také v knihovně. „Už jsem o registraci uvažovala dlouho, ale nechtělo se mi nikam kvůli tomu jezdit. Proto jsem hned využila možnosti, že se zápis organizuje přímo v našem městě. Jsem za to moc ráda. Kdyby se někomu z naší rodiny něco podobného stalo, tak bych byla také vděčná za každé jméno v registru,“ prozradila důvody svého vstupu mezi potenciální dárce kostní dřeně Martina Příhodová z Bechyně.

Fakta:

• Počet registrovaných dárců ve světě je 40 848 076.
• Počet registrovaných dárců v českém registru je 122 842.
• Počet odběrů krvetvotných buněk díky Českému národnímu registru dárců dřeně (ČNRDD) je 2324.
• Úspěšnost transplantace je u dospělých pacientů 60–80 % a u dětí 70–90 %.
• U registrovaných je 1% šance, že budou vybraní.
• V ČR je každý 80 občan zaregistrovaný. Např. v Německu je to každý 9.
• 75 % dárců kostní dřeně není příbuzných s pacientem, jedná se o dobrovolné dárce.
(Zdroj: registr.kostnidren.cz)