Po značném úsilí farmáři na konci května zvítězili. Poslanci odsouhlasili vyšší limity biosložek v pohonných hmotách. Radost z úspěchu však farmářům netvala dlouho. Starosti začalo dělat počasí. Úrodě kombinace přílišného vlhka a horka neprospívá.

„Všeobecně teď po deštích hrozí atak plísní a houbových chorob u obilí. Pro pěstitele to znamená, že budou muset ve větší míře preventivně aplikovat chemické postřiky, což zvyšuje náklady,“ říká předseda Družstva Agra Březnice a místopředseda okresní Agrární komory Vladislav Hájíček.

Časté deště ovlivnily i činnost včel a hmyzu. Z toho lze usuzovat i zhoršené opylení řepky.

„Řepka kvetla delší dobu, doufám ale, že satba nebude poškozená. Tím jak dlouho kvetla, může být její zrání nerovnoměrné, což by komplikovalo sklizeň,“ říká Vlastimil Procházka, předseda opařanského družstva.

Na jednom lánu pole se tak zřejmě setkají přezrálé a nedozrálé plodiny. „Přezrálé šešule se nám při sklizni vysypou a z nedozrálých nejde semeno vymlátit. To se může podepsat na kvalitě i výnosu,“ dodává Procházka.

Opařanské družstvo patří k největším pěstitelům řepky na Táborsku. Celkem rostlinu vyseli na 580 hektarech. Obilí zabralo 1600 hektarů, ale převážná část jde na krmení nebo do potravinářské výroby.

Svým ano pro splnění vyšších biopodílů do pohonných hmot udrželi poslanci prodejní cenu tuny řepky na 7200 až 7500 korunách.
„V opačném případě by cena řepky hodně klesla, tato zemědělcům vyhovuje,“ říká Hájíček.

Jeho družstvu zkomplikovaly deště i sklizeň travních porostů. Dostaly se do dvoutýdenního skluzu,čímž se snížila jejich krmná hodnota a navíc sklizeň je velmi komplikovaná z důvodu špatné újezdnosti pozemků. Zároveň se do sklizené hmoty se dostává zemina, což může negativně ovlivnit kvasný proces v senáži. „Je to však příroda, musíme se s tím poprat a učinit všechna opatření k zabezpečení krmiv pro zvířata,“ dodává Hájíček