Radnice hledá řešení, jak dar přijmout a zároveň nezneuctít památku významného chýnovského rodáka.
„V srpnu zastupitelstvo přijetí daru odsouhlasilo. Darovací smlouva, kterou předložily rodiny Janurova a Klimešova, však byla pro město finančně nepřijatelná,“ nastínil radní Josef Musil.
Ve smlouvě bylo jako jedna z podmínek darování uvedeno vybudování památníku, kam by se socha umístila. Samozřejmě by musel Chýnov zaplatit darovací daň; náklady na soudního znalce, jenž by určil cenu daru, by šly také za městem. Náklady, které by přijetí daru provázely, by se tak vyšplhaly o řád výše než předpokládaných deset tisíc.
„Cítím se právoplatným majitelem a chtěl bych jediné. Zachovat toto hodnotné dílo pro město,“ vysvětlil své pohnutky vnuk starosty Aloise Janury Ivan Klimeš.
Zastupitelstvo pověřilo školskou a kulturní komisi k vytvoření nové smlouvy.
„Vyhodnotili jsme, že bude nejvhodnější revokovat rozhodnutí o přijetí daru a navrhnout Janurovým a Klimešovým, aby jednali přímo s farou či s Galerií hlavního města Prahy o případném umístění poutníka v Bílkově domě v Chýnově,“ uvedl Musil, který je zároveň předsedou školské a kulturní komise.
Na přetřes přišel i morální aspekt celé záležitosti, na nějž na prosincovém zasedání zastupitelstva upozornil radní František Strnad. Ten je se starostou Aloisem Janurou, na jehož hrobě je socha umístěna, také v příbuzenském vztahu. Sejmutím poutníka by mohlo dojít k poškození náhrobku.
„Z vyššího principu mravního mi nepřipadá správné, aby vnuk významného chýnovského občana, jakým bývalý starosta bezesporu byl, znehodnotil jeho pomník. A to jen ze strachu, že by mohl někdo sochu ukrást,“ míní Strnad. Hlavním argumentem dárců je totiž obava, že by poutníka mohl potkat stejný osud jako již zcizený věčný plamen, jenž byl také součástí pomníku.
„Ty obavy nejsou nikterak jalové. Na podstavci jsme už objevili záseky, jak o sochu někdo usiloval. Nechci nečinně přihlížet tomu, že Gabrielův poutník skončí roztaven na kov nebo v lepším případě někde za hranicemi,“ uvedl Ivan Klimeš.
S návrhem na přijatelné řešení, které by uspokojilo i radního Strnada, přišel na prosincovém zasedání zastupitelstva Libor Kuchař. Město by mohlo na svoje náklady nechat vyhotovit repliku díla, která by na pomníku zůstala. Plnila by důstojnou dekorativní funkci, aniž by lákala nenechavé ruce.
Věc je zatím otevřená. Zastupitelé odhlasovali, že nová smlouva se projedná na březnovém zasedání. Do té doby se zjistí cena, za kterou by bylo možné pořídit repliku a zároveň bude třeba ujasnit dědické vztahy zmíněných rodin k náhrobku.